Virtuální model srdce zapnete jako počítač v kanceláři a pak na něm otestujete operační postup

28. červen 2016

OBSAHUJE VIDEO! Docent Zdeněk Horák z Vysoké školy polytechnické Jihlava je v týmu odborníků z celého světa, který vyvíjí trojrozměrný model srdce. „Je to virtuální model v počítači, v programu. Má to tvar srdce, má to funkce srdce, chová se to jako srdce, ale můžete do toho dávat různé implantáty, zkoušet si operační zákroky a můžete sledovat, co se stane. Je to nástroj,“ vysvětloval v Dobrém dopoledni svou práci člen týmu Living Heart. Jeho oborem je biomechanika.

„To je speciální obor, který aplikuje technické přístupy nebo systémy modelování na biologické tkáně, ideálně na systémy jako je lidské tělo. To si můžete představit jako mechanický systém. Když navrhujete zdravotnické prostředky, klouby, náhrady, hole, berle, vozíky, musíte vědět, jak to má fungovat. Ideální cesta je zjistit, jak to pracuje v těle, v reálu, pak použijete znalosti z průmyslu strojírenství a aplikujete to na biologický systém. Celá tahle věda se nazývá biomechanika.“

Rok jsme bojovali, aby nás přijali. Teď jsme plnohodnotnými členy celého projektu

Do týmu odborníků z celého světa se dostal díky konferenci o biomechanice, na které byl. „Před dvěma lety nám šéf celého projektu Living Heart nabídl možnost spolupráce. Když jsme viděli konsorcium firem a společností, které na téhle věci pracují, byla to velká výzva, chtěli jsme u toho být. Rok jsme bojovali, aby nás přijali,“ vypráví Zdeněk Horák a dodává, že na modelu srdce pracují renomované instituce jako MIT (Massachusettský technologický institut), Stanford University, ETH Zürich a další.

„Museli jsme připravit plán, co chceme dělat, co umíme, neumíme. Duchovní otec živoucího srdce Steven Levine si musel vyhodnotit, jestli jsme přínosem nebo nejsme. Probíhaly jednání, konference, nakonec to dopadlo dobře a teď jsme plnohodnotnými členy celého projektu,“ vysvětluje Zdeněk Horák.

Je to nástroj pro klinické odborníky

„V současné době model funguje tak, že se v srdečním svalu šíří elektrický potenciál, modelují se chemické procesy, které řídí jeho aktivitu, jsou tam stahy, otevírají se chlopně přesně tak, jak to funguje v reálu. Můžete program vypnout, zapnout. Proč tenhle model vznikl? Je to nástroj pro klinické odborníky, kteří si na modelu mohou testovat operační zákroky, pilovat operační techniku,“ vypráví Zdeněk Horák.

„Každý pacient je jiný, diagnóza je daná, ale na jednu diagnózu mohou být dva alternativní přístupy a tohle je nástroj, který v dostupném čase umožní si to zkusit a zvolit lepší variantu. To je jedna větev a druhá větev projektu je pro firmy, které se zabývají vývojem různých implantátu, kardiostimulátorů, stentů, operačních nástrojů, na tomto modelu si to mohou virtuálně zkusit a otestovat.“

Technici říkají: jeden milimetr, lékaři ukážou: asi takhle. Daří se najít společnou řeč?

Spolupráce s lékaři, to je část projektu, kterou má na starosti Zdeněk Horák. „Práce na klinickém výzkumu. Já ten model srdce používám jako nástroj. Pokaždé, když narazím ve spolupráci s lékaři na nějaké problémy systémové, domluvím se s kolegy: tahle funkce nefunguje, jak má a je potřeba ji doladit. V tom spočívá ten vývoj,“ popisuje své povinnosti Zdeněk Horák.

V současné době se svým týmem objíždí odborná pracoviště, aby navázal spolupráci. „Naše světy jsou hodně vzdálené. Někdy je problém mluvit stejným jazykem. My technici máme jeden milimetr, lékař vám ukáže: asi takhle, nebo řekne: jak to cítím, což je pro technika opravdu dost nepříjemná odpověď, ale daří se nám nacházet společnou řeč,“ usmívá se Zdeněk Horák.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio