Hudební nástroj, který vydá tón, až když s ním pořádně bouchnete. To je boomwhackers
Ve škole ve Velké Losenici děti v hudebním kroužku třískají svými nástroji do lavic a nikdo se na ně za to nezlobí. Naopak, pan učitel Tomáš Jaitner to po nich chce. A ještě jim k tomu vybarví noty. Ten hudební nástroj se jmenuje boomwhackers.
„Název pochází z angličtiny. Boom znamená dunět, whack je třísknout. Je to plastová trubka, kterou když se udeří, vydá tón. Každá trubka je odlišena barevně a ještě je na ní napsáno, o jaký tón se jedná,“ vysvětluje vedoucí velkolosenického kroužku Tomáš Jaitner.
Děti ani nepotřebují znát noty
Jinak vysokoškolský profesor žije ve vedlejší vesnici a chtěl komunitě, ve které bydlí, něco přinést. Volba padla na volnočasový kroužek v základní škole, kam chodí i jeho děti. Protože je amatérský muzikant, bylo jasné, že s dětmi zkusí hudební kroužek.
Barevné plastové trubky objevil na internetu. Pro začátečníky jsou barevně rozlišená bouchátka úplně ideální. „Děti ani nepotřebují znát noty, i když na začátku jsme zkoušeli v boomwhackerovém kroužku klasický notový zápis.“
Nejlepší je bouchat o stůl, ale jenom trochu, to by se pak rozbilo
„Zjistil jsem, že nejlepší je připravit dětem text, který je rozdělen na slabiky. Každý má nějakou trubku a pod tou slabikou, kterou má hrát, má barevně poznačeno, že hraje. V barvě té trubky, čili toho tónu, který hraje. Takhle se dítě může orientovat v textu,“ vysvětluje Tomáš Jaitner.
A jaká technika bouchání je nejlepší? Bouchat do stolu nebo do dlaně? „O stůůůůl!!! Ale jenom trochu, to by se pak rozbilo,“ volají trubkoví bubeníci ze školy ve Velké Losenici.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
