Díky ovcím se na Salátův kopec vrátil vzácný hořeček český
Na Salátově kopci nad Zašovicemi na Třebíčsku ovce doslova vydupaly ze země vzácnou rostlinku. Hořeček český kvete růžovo-modře, a v místech, kde se mu daří, vytváří na podzim nádherné květinové koberce. Na Salátově kopci se zatím objevují jen sporadicky. Ochránci přírody ale věří, že se rozsemení.
„Je to rostlina, která byla spojená s tradiční krajinou, kde se páslo,“ říká vedoucí základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Radoníně Václav Křivan. Poté, co pastviny začaly zanikat, vymizely i vzácné hořečky. Na Salátův kopec se ale ovce právě díky ochráncům přírody vrátily. Na Vysočině rostou hořečky jen na asi pěti místech. „Jsou třeba na sjezdovce na Jalovci nebo na jedné lokalitě u Číchova. Tam bylo letos víc než sto rostlin,“ říká Václav Křivan.
Ovce svými kopýtky půdu rozruší a hořeček se může vysemenit
Hořeček je dvouletá rostlina. Znamená to, že ze semínka vyroste první rok jen slabá rostlinka, která ani nekvete a v plné síle rozkvete až druhý rok. Potom se také může vysemenit. „Semínko musí padnout na narušenou půdu, nesmí zůstat v mechu, ve stařině,“ vysvětluje Václav Křivan. Proto jsou také důležité pasoucí se ovce. Ty totiž půdu svými kopýtky narušují a spásají trávu, která by hořečky dusila.
V devadesátých letech byly na Salátově kopci hořečků stovky. Potom na čas zmizely
Salátův kopec je jednou z lokalit, která je zařazená do záchranného programu. Vědělo se totiž, že tu ještě v devadesátých letech minulého století hořeček hojně rostl. „Objevila se jedna rostlinka kolem roku 2002, potom se zase ztratila a díky tomu, že se podařilo vrátit hospodaření, objevila se jedna rostlinka v roce 2009,“ popisuje Václav Křivan. Letos rostou na Salátově kopci mezi mateřídouškou, jahodníkem a bedrníkem rostlinky dvě. Hořeček český kvete během září a října. Po tuto dobu k němu ochránci přírody nepustili ovce, aby ho neožraly. Semena tak mají příležitost dozrát a zapadnout do země.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
