Antonín Kalina z Třebíče byl českým Wintonem. Zachránil asi tisícovku dětí
Antonín Kalina, rodák z Třebíče, byl v přeneseném slova smyslu českým Nicolasem Wintonem. V koncentračním táboře Buchenwald za II. světové války pomohl zachránit asi tisícovku chlapců. Falšoval doklady, zakazoval dětem mluvit o svém původu, jednoduchým způsobem odváděl pozornost německých strážníků.
„Dokázal zachránit kolem tisícovky židovských chlapců,“ říká o Antonínu Kalinovi lektorka muzea v Třebíči Dáša Juráňová. „V podstatě z toho vyplynulo, že to byl třebíčský rodák, který byl za války vězněn v koncentračním táboře Buchenwald,“ dodává Juráňová s tím, že tábor byl určený pro chlapce a muže.
Využil bombardování tábora
V roce 1944 došlo k bombardování tábora a neexistovala centrální kartotéka vězňů. Antonín Kalina, coby administrativní síla v táboře, toho mistrně využil. „Začal falšovat dokumenty, živé vydával za mrtvé, přepisoval jejich jména, aby zněla méně židovsky. Podle svědků zakázal dětem o svém původu mluvit a děti tak při ranním nástupu říkaly, že jsou katolického vyznání.“
V domě s číslem 66, když začaly transporty na smrt, vyvěsil na dveře, že uvnitř jsou lidé nakaženi tyfem. „Když dali takovou ceduli na barák, tak byla větší pravděpodobnost, že se mu Němci vyhnou, nebo že tam přijdou mnohem méně,“ vysvětluje Dáša Juráňová.
Antonín Kalina dostal za své počínání mimo jiných vyznamenání cenu Spravedlivý mezi národy, kterou uděluje izraelská organizace při památníku Jad vašem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.