Asistent ve škole pomáhá postiženým studentům psát nebo rýsovat, ale měl by především motivovat

2. září 2015

Studenti s tělesným postižením, kteří se vzdělávají v normálních třídách, potřebují pomoc asistentů. Petr Piechula ze Žďáru nad Sázavou už takto pomáhá v pořadí třetímu studentovi na Biskupském gymnáziu. Aby mohl tuto práci vůbec dělat, musel absolvovat speciální kurz pro asistenty pedagogů a je také potřeba pedagogické vzdělání, ideálně speciální pedagogika se zaměřením na tělesně postižené studenty.

Obvykle potřebuje tělesně postižený student pomoc tam, kde nestíhá látku zapisovat - bývají to těžké předměty, jako je matematika, angličtina nebo dějepis. „Ve volných hodinách ale někdy musím látku dovysvětlit,“ dodává Petr. Kromě pomoci s učením je podle něj vůbec nejdůležitější motivace. „Mně jde i o to toho studenta někam posunout, aby byl připraven na to, co ho v životě čeká, že se mohou stát různé věci, aby byl zkrátka, až vyjde ze školy, samostatný.“

K tomu patří i povzbuzování k domácí přípravě, aby se student doma učil stejně jako zdravé děti. Podle Petra Piechuly je dobré, když se rodina snaží o totéž. „Ve volném čase by se neměli věnovat věcem, které je od učení odvádí, pokud chtějí něčeho dosáhnout, někam se v životě posunout.“

Někdy je potřeba fyzička

Asistent se občas s tělesně postiženým studentem dostane i mimo zdi školní budovy. Petr Piechula doprovázel dva ze svých studentů do zahraničí – do Štrasburku nebo do Paříže. „Bylo to docela náročné,“ usmívá se. „V metru třeba mají značené stanice, že jsou pro vozíčkáře, ale pak vyjedete výtahem do patra, odkud už se dá dál jenom po jezdících schodech, takže jsem musel vozík podpírat, vážil asi 60 kilo, ale nakonec jsme to zvládli.“ Studenta, který chodí o berlích, pak musel na jednom ze školních výletů i v náročném terénu poponášet. „To jsme také zvládli, i když Matěj byl už tehdy skoro o půl hlavy vyšší než já, takže jsem ho nosil na zádech,“ uzavírá Petr Piechula.

autor: dak
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.