Automechanik se musí vzdělávat celý život, říká úspěšná účastnice soutěže Autoopravář junior Michaela Loubová

Proto se přes nedůvěru okolí rozhodla ze zdravotnictví přejít na to, co jí bylo nejbližší – na oboru automechanik.

Jsem jedna z nich, jejich kámoš

Ve třídě je mezi chlapci, a momentálně i v celém oboru, jediná dívka. Spolužákům i učitelům chvíli trvalo, než si na to zvykli: „Ze začátku se koukali divně, asi si říkali, tyjo, holka, ale už mě berou v pohodě,“ směje se Míša. O její přízeň a náklonnost spolužáci prý nesoupeří: „Jsou to kamarádi, taková druhá rodina, máme společný zájmy, máme si o čem povídat. Berou mě jako jednoho z nich, takže jsem spíš takovej kámoš.“

A jestli má její přítomnost ve třídě vliv na chování spolužáků? Třídní učitel a učitel odborných předmětů František Cacek se usmívá: „Že by byli slušnější? No… Jak kdy. Ona Míša totiž docela hodně vydrží.“

​Michaela Loubová z Pohledce, automechanička|foto: Dáša Kubíková

Automechanik musí dokonale vědět, jak auta fungují, ale nemusí být podle Míši současně dokonalým řidičem. „Určitě je to výhoda, když umí zároveň dobře řídit. Sama už mám řidičák na auto a teď si dělám řidičský průkaz na náklaďák. Je to takový jiný, člověk pochopí trošku jinej úhel silniční dopravy,“ přemýšlí Michaela. Být vysoko a mít přehled o situaci na silnici nemusí být jen výhoda. „Je to spíš nevýhoda, protože si musíte dávat pozor na stromy, na sloupy, dokonce i na domy, hlídat si najíždění do křižovatek.“

Soutěž byla jako zkoušky

Krajské kolo soutěže Autoopravář Junior se letos konalo v Třebíči a před Míšou skončili pouze dva mladíci z jihlavské školy. Příprava na soutěž pomohla Míše se závěrečnými zkouškami – jak v teoretické části, kde byl test a poznávací část, tak v praktických dovednostech. „Dělali jsme rozvody motoru, emise, geometrii, přezouvali jsme a vyvažovali kola a ještě tam byla diagnostika. Auto mělo nafingovanou nějakou závadu, my jsme si je museli napojit na počítač a podle toho jsme zjistili, čím by to mohlo být a měli jsme to opravit,“ vzpomíná.

Míša chce studovat dál a udělat si k oboru maturitu. Zabývat se stále se měnícími auty totiž není jako dřív: „To je povolání, kde je pořád všechno jinak. Auta jsou od různých výrobců, rok od roku se liší modely, takže bych řekla, že automechanik se musí učit celý život.“