Bouchli do stolu a šli uklidit na nádraží

8. prosinec 2014

Jedno velké rozhodnutí u piva v hospodě znamenalo doslova znovuzrození pro nádraží v Rantířově na Jihlavsku. Parta lidí se už nemohla dívat na nevzhlednou houštinu, a tak vzali do rukou nářadí a vše napravili. Výsledkem je i titul druhého nejkrásnějšího nádraží v republice.

Rantířovské nádraží bývalo vyhlášené upraveným parčíkem a krásnou modřínovou alejí. Modříny zůstaly, jen poněkud povyrostly. O parčík se starávala paní, která na nádraží bydlí. Teď už jí na to síly nestačí. Se slzami v očích proto uvítala rozhodnutí party nadšenců z rantířovské hospody.

„Jsme bouchli do stolu jednoho večera, stanovili termín a vyšli na nádraží. Parta devíti lidí,“ vzpomíná chatařka Jana Šebestová. Na neupravené nádraží si už v té době stěžovali i cestující a to místní patrioty zvedlo ze židlí. „Je to na těch jednotlivcích. Mají přebytky na zahrádce, tak to tam dají. Vlak má zpoždění, tak se vytrhal pýr z truhlíků. Nikomu to není lhostejné,“ dodává Jana Šebestová.

To, že existuje nějaká soutěž o nejkrásnější nádraží, se parta dozvěděla z novin. Tak to zkusili. „Kamarád ajťák a fotograf v jedné osobě Jarda Fišerů vzal foťák, nafotil, naskenoval, poslal do Prahy a náhoda to byla veliká, že Rantířov byl na druhém místě. Všichni ale shodně prohlašují, že nádraží neupravovali kvůli soutěži. To byla opravdu jen náhoda.“

„My jsme šli do toho nádraží jen proto, aby bylo hezký. Přijedou chataři, trampové, lidé do hospody, na fotbal. Když tady viděli zanedbané nádraží, tak to nepřidalo. To byl ten hlavní důvod,“ říká Jaroslav Fišer. Teď už cestující o nádraží mluví jinak: „Slyšíme: Hele, oni to tam upravili, to prokouklo, jé to je hezký,“ říká s úsměvem Jaroslav Fišer i Jana Šebestová. Zároveň slibují, že jejich práce neskončila. O své nádraží se budou starat dál.

Spustit audio