Bukové polínko schne dva roky. Pak teprve v kamnech krásně praská

„Do krbové vložky se hodí tvrdé listnaté dřevo, a když má někdo zplynovací kotel, tak do toho se hodí smrkové dřevo,“ říká majitel pily u Smrčné na Jihlavsku Michal Nechvátal. Poznat dobře proschlé polínko je jednoduché. Oproti čerstvému mokrému má asi třetinovou váhu a v kamnech krásně hoří a nekouří. Michal Nechvátal vozí zákazníkům dřevo čerstvé, a každý tak musí plánovat nákup dřeva na otop s dostatečným předstihem. Zpočátku by dřevo mělo schnout na proudícím vzduchu, později může jít pod střechu.

Štípání ve velkém zvládne jeden stroj. Posunuje, řeže i štípá

Před lety, když začal Michal Nechvátal prodávat štípané dříví, začínal jen s motorovou pilou a ruční sekerou. „Pak už jsem měl jednoduchou štípačku hydraulickou štípačku, a teď už používám automatický stroj,“ říká majitel pily a ukazuje na stroj, který si sám posouvá polena, řeže a štípe pomocí klínu se šesti ostřími. Po pásu pak hotové štěpiny putují přímo do drátěných košů o objemu dva krychlové metry. Sekeru tak Michal Nechvátal používá jen k případnému očištění polen.

Automatický štípací stroj|foto: Irena Šarounová

Vyplatí se mít doma sekery dvou velikostí. Kvalitní sekery dnes mají plastová topůrka

I když je možné koupit si dřevo naštípané, je stále dost lidí, kteří si z pily odvážejí celá polena. „Spousta lidí to má jako relaxaci. Chtějí s tím ten čas strávit,“ potvrzuje Michal Nechvátal. Takovým lidem pak doporučuje pořídit si kvalitní sekeru. „Teď už jsou plastové násady napevno spojené se štípacím klínem,“ doporučuje s tím, že je dobré mít doma jednu sekeru s delším topůrkem na větší polena a jednu s kratším na malé štěpinky. Hobby obchody také prodávají i domácí motorové štípačky. Základní pravidlo pro štípání je jednoduché: vyhnout se sukům a využít přirozených prasklin ve dřevě.