Cinkenista býval lépe placený než kapelník
Cink je starý hudební nástroj a svým vzhledem nám připomíná flétnu. Zvukem ale jakoby zastřenou trumpetu. „Cink je v podstatě dřevěný nástroj, potažený kůží, ovládá se podobně jako zobcová flétna, má tedy šest dírek nahoře a jednu dole na palec,“ popisuje hráč na cink nebo chcete-li cinkenista Richard Šeda z Dačic.
Historie cinku sahá do 16. století, hráči čerpají z muziky v rozmezí 1500 – 1700. „Zlaté časy byly kolem roku 1600, kdy byli cinkenisté velmi vážení a dokonce měli vyšší plat než kapelníci,“ dodává.
Na otázku, proč je cink ohnutý, neznáme jasnou odpověď. Nástroj Richarda Šedy je, jak vidíte na přiložené fotografii, potažený kůží, šestihranný a není starý, dodnes se totiž cinky ve světě vyrábějí.
Rovný cink má podobný tón. „Je více podobný flétně, je dokonce třídílný, dříve se ale vyráběly cinky nedělitelné. Zvuk se téměř neliší od toho křivého,“ říká Richard Šeda, který se nejenom na Dačicku snaží propagovat zvuk tohoto nástroje. Hraje podmanivou barokní hudbu s varhanním doprovodem nebo s doprovodem smyčců.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
