Co si myslí studenti po návštěvě Osvětimi? Nesmíme spoléhat na to, že se válka nemůže zopakovat, říkají

6. prosinec 2016

Muzeum na místě koncentračního tábora v Osvětimi navštíví každý rok téměř dva milióny lidí. Část tábora Auschwitz je přímo ve městě, jen oddělená ostnatým drátem. O kus dál na obrovské bílé pláni ohrazuje do dálky se táhnoucí plot mnohem větší část - Birkenau. Ledový vítr při prosincové návštěvě studentů Gymnázia Žďár nad Sázavou umocňuje představy, jak asi muselo být spoře oblečeným vyhladovělým a vyčerpaným lidem v nedůstojných životních podmínkách.

Studenti si prohlížejí zrekonstruovaný vagón na dobytek, v němž sem obvykle dorazilo padesát až sto lidí, kdy po dlouhé cestě bez jídla a pití už ani nebyli všichni naživu. Průvodkyně Maja Šrajerová popisuje, co s nimi bylo dále, kde spali, pracovali, jak rychle umírali. Ukazuje mučírny, plynové komory, fotografie i pozůstatky po obětech holokaustu.

„Někdy je těžké vysvětlit mladým lidem, kteří ani neví, co znamená válka, co je to totalita, co se tu dělo. Předat jim za tři hodiny celé spektrum všech tady těch informací, když nemám na co navázat. Myslím, že by sem měli především jezdit lidé, kteří rozumí, co je to válka, studenti, kteří už ji probrali ve škole,“ zamýšlí se průvodkyně.

Poprvé od války se bojím

„Paní Žofie Pospizsova, která byla v Osvětimi jako malá holčička, a nedávno tábor znovu navštívila, mi řekla: Já se poprvé od války bojím, že se Auschwitz zopakuje. Vidím kolem sebe tolik nenávisti, že se opravdu začínám bát,“ varuje Maja Šrajerová studenty a dodává: „Víte, co říkali nacisté o Židech? Že jsou to přistěhovalci, kteří k nám nepatří. Neslyšíte teď něco podobného, třeba na facebooku? Nedávno jsem viděla fotku nahé ženy ležící na hromadě smetí a pod tím byl popis žena znásilněná utečenci. Ale takovou fotku si můžeme udělat každý. Kdybych chtěla poštvat Poláky proti Čechům, tak tam dám popis žena znásilněná Čechy a tisíc lidí si to sdělí a nebudou přemýšlet, jestli je to ověřený zdroj nebo ne. Nenávist se některým lidem vyplatí, válka se vyplatí. Pomocí nenávisti, nad kterou lidé nepřemýšlí, se dá udělat opravdu mnoho zlého a dá se začít válka. Právě proto toto muzeum funguje, aby lidi pochopili nenávist.“

Nad jejími slovy přemýšlí i studenti ze sexty žďárského gymnázia. Markéta Trembaczová soudí, že lidé, kteří štvou ostatní proti sobě, existují v každé době. „Ale v současnosti je jich čím dál víc,“ říká. Filip Hraško má podobný názor: „Společnost se svým způsobem radikalizuje, alespoň některé skupiny, byť krajní, byť je jich málo, tak mají značně protimigrantské názory a postoje.“ Naďa Kaňková vnímá návštěvu koncentračního tábora jako varování: „Tohle se odehrálo v celkem nedávné historii, v relativně moderní společnosti, jako byla ta před druhou světovou válkou. Nikdy nesmíme spoléhat na to, že naše civilizace je tak vyspělá, že by se to nemohlo opakovat. Lidi jsou pořád svým způsobem stejní v mnoha ohledech.“

autor: dak
Spustit audio