Děti jsou nejupřímnější diváci

Soubor třešťských loutkářů dnes představuje osm lidí, kteří svému koníčku obětují nejen své volno, ale i nadšení. „Láska k poetice, láska k pohádce, snaha vyrovnat se těm, kteří to tady začínali, nenechat to usnout, uzpůsobovat pohádky potřebám dnešních dětí,“ vyjmenovává principál Luděk Kovář důvody, proč se loutkovému divadlu věnuje.

Dětský divák je velmi náročný a hlavně upřímný. S loutkami během představení komunikuje. Když se mu něco nelíbí, hned to řekne. To se po celou historii loutkového divadla nezměnilo. Jiné jsou možnosti, které teď děti mají. „Když se tady hrály pohádky v šedesátých letech, nebylo nic jiného. Televize byla vzácně, doma bylo jen rádio. Tak se chodilo na pohádky. Dnes mají děti jiný rozhled, mají spoustu pohádek v televizi, mají počítače,“ vysvětluje principál těžkou pozici divadla.

Třešťští loutkáři si ale na nezájem diváků nestěžují. Na pohádkách mají plno a vyjíždějí za dětmi i do okolních obcí nebo v létě na tábory. Dokonce si vychovávají mladé pokračovatele. „Ty děti to baví. Hrají dobře a s nadšením, vyřádí se, jsou perfektní,“ chválí své žáky Jitka Sobotková a ukazuje na maňáskové divadélko, které patří právě dětskému kroužku.

„Otázkou je pobavit děti, ale musíte se bavit i vy, musí to být padesát na padesát. Pak je to nádherné,“ prozrazuje největší tajemství dobrého loutkového divadla principál Luděk Kovář.