Dobrý rybář chytí rybu i tam, kde jiní tvrdí, že neberou

22. červen 2015

Říká se jim tiší blázni. Celé dny sedí u vody, sledují splávky, často nechytí ani šupinu a vůbec jim to nevadí. Mluvíme samozřejmě o rybářích. Oni sami říkají, že je pohled na vodu uklidňuje a rybu si domů odnesou jen, když na ni mají chuť.

Znáte ten krásný pocit, když taháte z rybníka kapra? Rybáři by mohli vyprávět. Celé dny sedí, hledí na hladinu a vymýšlejí, co ještě na rybu nalíčit. Modré kuličky, růžové kuličky, nebo žížalu? „Ty tradiční nástrahy jsou pořád, ale dneska když vejdete do rybářských potřeb, tak je to nepřeberný sortiment různých barevných kuliček a krmných směsí až oči přecházejí. Ta klasika těch starých zkušených rybářů ale může být ještě lepší a samozřejmě osvědčená nástraha jsou červi,“ říká Zdeněk Paul z Českého rybářského svazu Pelhřimov.

V Pelhřimově funguje rybářský kroužek, takže mají tamní rybáři zajištěnou budoucnost. Teď má třicet členů. Malí kluci se třeba učí nahazovat na přesný cíl. Na to jim stačí i hřiště. „Kdo má zkušenosti a znalosti, dokáže rybu chytit i tam, kde se některým rybářům zdá, že nejsou, nebo že v žádném případě neberou,“ říká Zdeněk Paul. Zkušený rybář také ví, kdy a kam na jakou rybu jít, kde ji v rybníku v určitou dobu najde.

Zdeněk Paul prozradil, že jeho nejoblíbenější ryba je siven nebo pstruh a rád si pochutná i na candátovi. „Na candáta buď na rybičku, nebo na přívlač. Je to o trpělivosti, o tom znát, kde je to správné místo a být tam také ve správnou dobu,“ prozradil svou candátovou taktiku. Ale ani ta vždycky nevyjde. „Je to taková ryba za odměnu,“ dodává. A jak candáta připravuje? „Není potřeba dávat moc koření, to je ryba, která má velmi dobré maso. Trochu soli, kmínu a pěkně na pekáč. Žádné velké experimenty,“ pomlaskává si Zdeněk Paul.

Spustit audio