Doma vánočka nejlépe vykyne pod peřinou. Potřebuje teplo a vlhko
Máte recept na vánočku po babičce a nedáte na něj dopustit? Určitě nejste sami. Ta babiččina nebo maminčina je přece vždycky nejlepší. Je to ale pravda? Je možné, že profesionálové teď pečou vánočky jinak, možná zdravěji, možná z jiných surovin. Pro odpovědi na otázky jsme zajeli do pekárny v Kamenici na Jihlavsku.
Je to ale pravda? Je možné, že profesionálové teď pečou vánočky jinak, možná zdravěji, možná z jiných surovin. Pro odpovědi na otázky jsme zajeli do pekárny v Kamenici na Jihlavsku.
Dobrou vánočku prostě nesmíte v ničem ošidit. Potvrdili nám to pekařky v kamenické pekárně. Stále platí to, co nás učily babičky. Máslo je nejlepší pravé, čerstvé. „Během roku pečeme vánočky tukové, na vánoce ale vždycky z pravého másla,“ říká vedoucí pekárny v Kamenici Lenka Hnízdilová. Nezáleží samozřejmě jen na másle. Alespoň teď o vánocích sáhněte po kvalitní mouce dvounulce. Je to opravdu znát! Kvasnice samozřejmě čerstvé a vajíčka? Nejlépe domácí.
Všechno má mít stejnou teplotu
„Všechny ingredience by měly mít stejnou teplotu. Že se to na poslední chvíli nevytahuje z ledničky,“ radí Lenka Hnízdilová. Teprve pak se suroviny při hnětení dobře spojí. „Máslo dáváme do těsta až nakonec a do posledního míchání se dávají rozinky, které máme namočené v rumu,“ přidává další radu.
Těsto hněteme tak dlouho, dokud se nechytá vařečky. A pozor! Je důležité suroviny dobře odvážit. Přidávat je pak během hnětení je jen na škodu. „Spíš bych řekla, že trošku mouky přidat, než přilévat tekutinu,“ říká pekařka.
Nejlépe vykyne v posteli pod peřinou
V kamenické pekárně mají samozřejmě speciální kynárnu s hlídanou teplotou a vlhkostí. Jak ale zajistit správné kynutí doma? „Doma nejlépe do peřin,“ říká s úsměvem Lenka Hnízdilová. Těžké máslové těsto kyne alespoň hodinu a půl. Nic se ale nestane, když na těsto zapomenete. „Já si pamatuji, že když jsem byla na mateřské, tak jsem večer zadělala s tím, že až děti usnou, udělám vánočku. Usnula jsem taky. Ráno bylo těsto krásně nakynuté a vánočka byla výborná,“ směje se a přidává další pekařskou radu: „Když je těsto vykynuté a mohlo by jít do pece, tak se pozná tak, že se prstem promáčkne. Když se těsto vrací, tak ještě chce kynout. Když se nevrací, zůstane důlek, může do pece.“
Pletení vánočky je také úplná věda. Někdo dělí těsto na osm, někdo na devět dílů. V Kamenici pletou vánočku ze šesti pramenů najednou a ruce přitom pekařce jen hrají. „To je určitě velká deviza, když to někdo umí,“ chválí své pekařky vedoucí pekárny Lenka Hnízdilová.
A ještě poslední rada. Když vánočku vyndáte z trouby, nechte ji ještě v teple dojít. Při prudkém ochlazení by se mohla srazit.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
