Dvoutunová loutka rytíře z třešťské kovárny cestuje po světě, ale musí být rozebraná

2. prosinec 2016

Příběhy z Vysočiny

Adventní korzo v Třešti oživil průvod andělů následovaných osmimetrovou kovovou loutkou rytíře. Kdo sledoval oslavy zahájení Plzně jako evropského hlavního města kultury v roce 2015, viděl ji už tehdy na plzeňském náměstí v představení, které režíroval Petr Forman. Předtím loutka podle návrhu Josefa Sodomky vznikala v Třešti pod dohledem i pod rukama kováře Petra Píši.

Co vlastně loutka rytíře – anděla dělala po svém prvním fantastickém vystoupení? „Po Plzni byla na cestách. Jela do Dánska do Silkeborgu, protože v Plzni ještě neuměla chodit, a my jsme ji to v Dánsku naučili. Na jednom z největších loutkařských festivalů na světě, kde jsme byli spíš rarita. Většina představení se tam koná vevnitř, ale my jsme byli s loutkou venku.“ S rozpohybováním téměř dvoutunového kolosu se nechali inspirovat od francouzských umělců.

Představení se podrobně plánuje

Synchronizace s jeřábem, který loutku veze, hudbou, světly, průvodem andělů a několika lidmi, kteří taháním za lana pohybují končetinami, hlavou i očními víčky, je náročná. Potřebuje nazkoušet a koordinovat, což měl právě Petr Píša v Třešti na starosti. Přesně dané úkoly má i můza, která rytíře mění: „Kdekoliv ona jde, já tomu říkám loutka, ona, tak jde v podobě rytíře. Ten rytíř je ten, který má nést sílu a ochranu. Ale pak přichází múza, která mu zvedne hledí, aby uviděl i jinou krásu světa, než tu sílu a ten boj. A ve chvíli, kdy mu to hledí zvedne, tak on prozře a stane se andělem,“ popisuje Petr dojemné představení, v Třešti navíc spojené se zažehnutím vánočního stromu a zahájením adventu.

Loutka rytíře, Třešť|foto: Dáša Kubíková

Bydlí na tajném místě

Mezi cestami bychom loutku asi nenašli. „Kde bydlí? No ano, to můžu klidně říct. Bydlí na tajném místě,“ směje se Petr Píša, ale dodává, že i tam, kde bydlí, i na cestách, musí být rozebraná: „Aby se dala převézt, tak se dá úplně rozebrat na anatomické části, ta hromádka není potom moc veliká. Takže spíše než bydlí, musím říct, že je uskladněná.“ Převáží se na dvounápravovém vleku za tahačem, podobně jako když se převážejí osobní auta.

Takových cest má ve svém životním plánu na příští rok loutka několik. Podaří-li se vše dohodnout, ukáže se v létě obyvatelům Jihlavy, ale vydá se i do zahraničí. „Má se vrátit do Dánska, a tam má být součástí nejenom představení, ale i workshopu, kde budeme my, co jsme nikdy nechtěli být loutkáři, ukazovat, jak se dělá obří loutka,“ usmívá se tvůrce nádherného železného kolosu s něžnou tváří.