Folklorní soubor ze Světlé nad Sázavou by se správně měl jmenovat Šusterka. Naštěstí se přiklonili k milejšímu Škubánku

24. květen 2017

Už třicet tři let ve Světlé nad Sázavou tančí a zpívá folklórní soubor Škubánek. Založila ho a od samého začátku ho také vede učitelka Eva Pejchalová. Lidová muzika ji provází od dětství a je jedno, jestli se jí věnuje na západě Čech, nebo na Vysočině.

„Pocházím z učitelské rodiny. Ta škola byla na venkově, takže všude, kde se co šustlo, byly děti a zpívaly. A můj tatínek měl taky takový malý souboreček, jmenoval se Věneček. Prostě to ve mně zůstalo,“ vysvětluje Eva Pejchalová důvody, proč založila dětský soubor hned, jak se přistěhovala do Světlé nad Sázavou. Narodila se v západních Čechách.

Komunisté nejdříve název souboru neschválili. Pomohli až známí

Na začátku bylo samozřejmě důležité vybrat pěkný název souboru. „Udělala jsem takovou anketu ve škole mezi dětmi, a ten Škubánek z toho tak nějak vyšel,“ říká. Zajímavé ale je, že v oblasti Světelska se oné bramborové sladké dobrotě říkalo šusterky. Škubánky ale lidé přece jen znali víc a i kuchařky uvádějí tento název. A přiznejme si, Šusterka nezní tak hezky a mile, jako Škubánek. Ani Škubánek ale neměl jistý začátek. „Tenkrát se to vždycky schvalovalo přes komunistickou stranu, přes schůze. Tak prvně, když jsem předložila žádost, tak to zamítli,“ vzpomíná Eva Pejchalová s tím, že důvod zamítnutí neznala. Napřesrok jí už ale pomohli známí a Škubánek byl schválen.

Folklórní soubor Škubánek ze Světlé nad Sázavou při nácviku

Děvčata v souboru by měla mít dlouhé vlasy. Krátkovlasá nosí šátek

Světelsko je součástí Horácka. Oproti německými zvyky ovlivněné Jihlavě a Havlíčkovu Brodu, bylo Humpolecko spíš české. Navíc se tu nezachovalo moc písní a tanců, které by se přímo k tomu místu vztahovaly. Dnešní podoba a repertoár Škubánku je tak výsledkem pátrání po archivech a spolupráce s předními folkloristy. Tak vznikl i kroj Škubánku. „Dívky jsou prostovlasé, mají copy a červené mašličky. Máme bílé košilky zdobené štykováním a šněrovačky, k tomu kostkované a proužkované sukně z těžkého materiálu, a pak červené punčocháče a boty na nizoučkém podpatku a s páskem,“ popisuje Eva Pejchalová. Dívky v souboru by měly mít dlouhé vlasy. Ty, které je nemají, musí nosit bílý šátek.

Škubánek pravidelně připravuje vánoční nebo velikonoční vystoupení a účastní se folklórního festivalu Horácko zpívá a tančí.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.