Genetická banka živočichů v Mohelském mlýně se může pochlubit vzorkem vzácného tchoře nebo užovky stromové

7. červenec 2016

Když se řekne genetická banka živočichů, každého hned napadne, že tady jde hlavně o zachování druhů, kterým hrozí vyhynutí. Ano, i tuto funkci plní, ale vědci zkoumají také vývoj zvířat, lokality, ve kterých žijí, jejich nemoci. Genetická banka s veřejně přístupnou evidencí je teď pro ně úžasným nástrojem.

Národní genetická banka živočichů byla v České republice založená v roce 2015. Jde o síť organizací, které vzorky buď samy skladují, nebo spolupracují. V areálu Mohelského mlýna na Třebíčsku vznikla terénní stanice, ve které je laboratoř a klimatizovaná místnost se dvěma mrazicími boxy. V obou je teplota minus osmdesát stupňů. Uvnitř jsou kovové kontejnery, které obsahují kazety se zkumavkami. Každá zkumavka pak ukrývá genetický vzorek jednoho zvířete.

Genetické vzorky pocházejí ze zvířat přejetých na silnicích, ale i od myslivců

„My se soustředíme na dva typy vzorků. Jedny jsou ze skončených vědeckých projektů, a dále bychom rádi získávali vzorky přímo z naší fauny,“ vysvětluje koordinátorka genetické banky Barbora Zemanová. Většina z asi pěti tisíc vzorků, které jsou teď v bance uložené, pochází právě z vědeckých výzkumů. Tento materiál by jinak ležel v jednotlivých ústavech a věděl by o nich jen úzký okruh lidí. Zatím asi čtyři stovky vzorků získala banka od různých poskytovatelů. „Vidíte spoustu mrtvých zvířat kolem silnice, další umírají v záchranných stanicích, další loví myslivci,“ popisuje další zdroje Barbora Zemanová. Zatím tak jde především o organizace, které se zvířaty pracují.

Genetická banka poskytuje pitvací sady pro amatérské sběrače vzorků

Do budoucna by banka mohla spolupracovat i s amatérskými nadšenci. Vždy jde ale o sběr uhynulých zvířat. Je ale samozřejmě vhodné, předem se s pracovníky banky domluvit, v jaké formě je nejlepší vzorky dodávat. „Já třeba když jedu po silnici, tak si vezmu zvíře celé, protože mám v práci možnost vzorek si odebrat. Nicméně zájemcům poskytujeme pitvací sady a zkumavky, takže by bylo možné v terénu odebrat vzorek a zvíře tam nechat,“ vysvětluje Barbora Zemanová a dodává, že vzorek by měl být z čerstvého zvířete, ideálně tak půlcentimetrový kousek svaloviny. Samozřejmě je nutné určit druh zvířete, datum a místo nálezu. „Pokud bychom dostali vzorek ze zvířete, kde není jisté, co to bylo zač, tak bychom si ten vzorek nevzali. Je ale možné pořídit fotku a určit zvíře následně.“

Dva mrazáky pojmou až osmdesát šest tisíc vzorků

Dva mrazicí boxy v Mohelském mlýně pojmou celkem osmdesát šest tisíc vzorků. Zatím jich je tam asi pět tisíc. „Z těch vzácnějších druhů, které v bance máme, můžu uvést třeba tchoře stepního, což je zvíře, o kterém je diskuze, jestli u nás vůbec ještě žije. Máme třeba i užovku stromovou. Oba druhy jsou z jihomoravského muzea ve Znojmě,“ říká Barbora Zemanová.

Spustit audio