Havlíčkobrodská tiskárna každý den vychrlí třicet tisíc knížek

„Knížky se tady svítí na tiskovou desku formátu B1. Tam se laserem vypálí motiv, který budeme tisknout,“ začíná popisovat proces výroby knihy výrobní náměstek tiskárny Petr Šídlo. Všechno samozřejmě začíná v kanceláři u počítače, kam přijde kniha i s obrázky v elektronické podobě. Pak už záleží na tom, jestli má být výsledkem kniha lepená nebo vázaná.

„Vyrábíme vazbu šitou drátem, což jsou sešity, vazbu lepenou, což je paperback a vazbu šitou v tuhých deskách,“ vyjmenovává Petr Šídlo druhy vazeb. Výběr je možný i ve druzích papíru. „Buď je to bezdřevý ofset nenatíraný. To je takový klasický matný papír vhodný na čtení, anebo natírané papíry, kterým se běžně říká křídové papíry,“ vysvětluje.

Čtěte také

Člověk by řekl, že to ty počítače zvládnou samy, ale není to pravda. U každého stojí tiskař. Počítač sice umí rozeznat barvu, ale lidské oko je nenahraditelné. Tiskař také podle značek hlídá, aby na sobě všechny vrstvy tisku přesně seděly.

V knihárně už stroje skládají jednotlivé potištěné tiskové archy na knihařské složky. Na dalším stanovišti už počítač ze složek sestaví a slisuje základ budoucí knihy. Některé teď dostanou lepený, jiné vázaný hřbet. „Tady jsme u šicího stroje, to je vazba šitá klasickou nití. Používáme obyčejný steh řetízkový a steh křížový,“ vysvětluje Petr Šídlo a dodává, že každá kniha má hřbet, hlavu, čelo a nohy.

Po přesném oříznutí teď přijdou na řadu desky. Některé knihy předtím ještě dostanou stužku. „Nejvíc stužek jsme dávali do třídní knihy, kde si autor vymyslel, že bude mít čtyři stužky ve čtyřech barvách, aby učitelé rychle našli svého žáka,“ vzpomíná s úsměvem Petr Šídlo. Prozradil nám, jakou knížku bere do ruky nejraději on sám: „Osobně mám nejradši tuhou vazbu, na čtení nenatíraný papír a formátově B5.“