Hlavní motiv ke slavné Osudové symfonii převzal Beethoven od strnada
Je možné převést zpěv ptáků do not? Jihlavský učitel Tomáš Krásenský dokázal, že to možné je, a dokonce vydal ptačí zpěvník. V současné době je v něm zhudebněná stovka ptáků a na dalších padesáti pracuje.
„Protože jsem učitel, tak cokoliv sám umím, tak mám takřka obsesi, to předávat dál. A když jsem se sám začal učit poznávat ptáky podle hlasu, tak sem přemýšlel, jak to těm studentům přiblížit i mimo přírodu,“ tak vzpomíná učitel fyziky a biologie na jihlavském gymnáziu Tomáš Krásenský na první impuls k nápadu sepsat ptačí zpěvník. Sám není žádný velký muzikant. S dětmi hraje na flétnu, občas zabrnká na bendžo, ale má za sebou léta zpívání ve sboru. „To mě přinutilo umět slyšet sebe i nástroje kolem sebe a vnímat intervaly, melodie a podobně,“ říká.
Ve zpěvníku jsou většinou ptáci z Vysočiny. Z nížin je jich jen několik
Odposlouchat hlavní hudební motivy jednotlivých ptáků nebylo nic jednoduchého. Někteří stále opakují to samé, jiní doslova zpívají písničky. „Když jsem něco zajímavého zaslechnul, tak jsem šel tak dlouho za tím hlasem, až jsem viděl, co zpívá, podle podoby jsem to poznal a ten hlas jsem si zapamatoval,“ Tomáš Krásenský popisuje, jak zpěvník vznikal a přiznává, že jsou to v naprosté většině ptáci z jeho okolí, z Vysočiny. Z nížin jich je tam jen několik. Nezapomněl ale ani na ptáky domácí, jako jsou slepice, kachny, husy nebo hudrující krocany.
Hlas ptáka můžete zahvízdat, ale i vyťukat hůlkami
Každý pták má ve zpěvníku svůj list. Je na něm samozřejmě přesný název ptáka, krátký popis, jednoduchá kresba a krátký notový zápis. Například na hlas sýkory koňadry stačilo asi jen osm not. U osnovy je i doporučení, na jaký hudební nástroj, či jinou pomůcku je vhodné melodii vyluzovat. Nejjednodušší je hlas ptáka zahvízdat na ústa. Ne každý ale zazpívá nebo zahvízdá tón z listu. Pak se nabízí flétna, foukací harmonika, klavír, ale třeba i dvě dřevěné hůlky. Na ty Tomáš Krásenský předvádí hlas křepelky. U chřástala si zase pomohl pomůckou starých ornitologů, kteří toho ptáka vábili přejížděním hřebenu přes krabičku od sirek.
Největší zpěváci jsou budníček, drozd a strnad
Mezi ptačí favority Tomáše Krásenského patří například budníček větší nebo drozd zpěvný. „Ten má takovou flétnovou melodii,“ dodává. Zajímavé je i zpívání strnadů zahradních. Ostatně, právě od nich převzal Ludwig van Beethoven hlavní motiv ke své slavné Páté symfonii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
