Hospoda byla v podstatě jediným místem, kde se dalo koupit železo
Kadovské hutě byly ve své době moderní průmyslovou zónou. Práci dávaly několika stovkám lidí, od samotných ocelářů, před havíře, formany a uhlíře. Z vysoké pece zbylo už jenom několik málo kamenů. Nedochovalo se také jedno velmi důležité místo – panská hospoda, ve které se prodávalo zdejší železo.
„Hospoda byla v podstatě jediným místem, kde se dalo koupit železo. A nebyla to zvláštnost pouze Kadova, takto to probíhalo i na ostatních místech. Poddaní si zde museli kupovat železářské výrobky z panských pecí,“ vypráví historik Miroslav Lopaur. Kadov byl pro zřízení hutí zřejmě strategickým místem. V okolí byly bohaté zásoby železné rudy a v lesích bylo dost dřeva, které sloužilo k výrobě dřevěného uhlí.
Kadovské hutě se zabývaly především výrobou užitných litinových předmětů – jako byly kříže, rendlíky, hrnce, plotny do kamen, stojany na hodiny, drobné šperky nebo těžítka, zdobená litinová kamna nebo zdobené dezertní talíře.
K hutím i samotné obci se pak váže jedna zajímavost - huť a veškerý provoz byl pod kontrolou tajných evangelíků, což bylo na katolickém panství hodně zvláštní.
Pec kadovské železářské huti vyhasla v lednu roku 1874. Hlavní příčinou uzavření hutí byl především nízká konkurenceschopnost velkým provozům v Blansku nebo Vítkovicích. Ty byly již postaveny na kamenouhelnou technologii a zaměřovaly se především na výrobu oceli, což v zastaralém provozu na Kadově nebylo možné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
