I když jsme přišli o končetiny, horní nebo dolní, my motorkáři to nevzdáváme
Petr Přichystal ze Žďáru nad Sázavou svou nablýskanou Hondu 750 připravuje na jarní otevírání silnic. Na první pohled není na stroji nic divného, ale při bližším zkoumání si všimnete několika drobných odlišností – tou nejvýraznější jsou podpůrná kolečka vedle zadního kola. „Motorku jsem si koupil asi v padesáti na starý kolena, to jsem měl ještě nohy. Bohužel, když mi bylo padesát devět pryč, přišel jsem o pravou nohu nad kolenem,“ vzpomíná.
Šel na zákrok s kotníky, po němž si myslel, že bude do týdne zpět v práci. Nakonec všechno dopadlo úplně jinak – kvůli agresivní baktérii se vracel z nemocnice až po čtyřech měsících a ještě bez nohy. „Ale první moje věta, když jsem se probral z narkózy na JIPce, byla: na tu motorku stejně vlezu,“ vypráví s emocemi. „Po šestnácti dnech po amputaci nohy už jsem byl na motorkářském srazu, samozřejmě mě tam vzali kamarádi autem,“ dodává Petr Přichystal.
Za půl roku seděl na motorce, bez úprav to ale bylo těžké
O nohu přišel na konci léta 2010, ale jarního otevírání silnic o půl roku později se účastnil už na motorce. Tehdy ale bylo ježdění hodně náročné. „Přehodit nohu s protézou, opřít se o ni, někdy se stalo, že mi pochopitelně ujela a z toho je strach,“ vypráví motorkář. Na křižovatkách nebo při vystupování se musel opírat o zdravou nohu, která už po chvílí cítí tíhu stroje a námahou vibruje. „Pak jsem ale na internetu uviděl úpravu pro kluky, co jsou od pasu dolů ochrnutý, a se svým osobním mechanikem Jirkou Pavelkou z Přibyslavi jsme s autorem nápadu domluvili, že jeho nápad můžeme použít i na moji motorku.“
Vycouvám, otočím se, udělám esíčko, cokoli
Kolečka drží daleko těžší stroj, takže jejich konstrukce je jiná. Sklápějí se tlačítky na řídítkách tak, že píst je pomalu spustí dolů nebo zpět nahoru. „Budeme to ještě vylepšovat, potřeboval bych, aby ten píst byl rychlejší na křižovatkách, šup, šup,“ plánuje nadšený motorkář. Upravenou má i stupačku na nohu s protézou, zrcátko a další drobnosti. „Dřív mi museli pomáhat kamarádi. Teď si sám vycouvám z garáže, na parkovišti se jakkoli otočím, všechno,“ říká spokojeně.
Stroj se musí blýskat nejen o slavnostní vyjížďce, jinak je to ostuda. „To víte, že si mašinu leštím sám,“ směje se Petr Přichystal. „Mám tady židli na kolečkách a na té kolem ní jezdím a leštím. Kromě drátů na zadním kole, kam se mi špatně dostává, dosáhnu všude.“ Lesku motorek přeje na otevírání silnic obvykle i počasí: „Ráno zataženo, v poledne se sjedou motorky, modrá obloha, na vyjížďku taky, pak se motorky večer rozjedou domů a začne pršet, a takhle je to už pět let! Nevím, jak to kluci dělají,“ směje se Petr Přichystal nadšeně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
