Jan Špilar: Kadeřník, který se nezastaví

Nejznámější český kadeřník Jan Špilar má plné ruce práce. Denně stříhá v brněnském kadeřnictví Střihoruký Edvard, které otevřel v roce 1993. I s rodinou, třemi dětmi a prací si dodatečně udělal maturitu a vystudoval teologickou fakultu, aby se mohl stát jáhnem. Duchovní povolání vykonává v brněnské katedrále svatého Petra a Pavla. Působí na brněnském biskupství jako auditor církevního soudu. V různých městech nabízí duchovní cvičení pro rodiny, páry nebo pěstounské rodiny.

Kromě toho zasedá v porotách kadeřnických soutěží, školí mladé kadeřníky a také občas předvede kadeřnickou show. O tom se mohli přesvědčit i studenti Biskupského gymnázia ve Žďáře nad Sázavou – dva vylosovaní zažili perfektní střih od naší kadeřnické špičky. „Máte to skvěle osvětlené i nazvučené,“ chválil studenty Jan Špilar. Ti se nejen pobavili, ale i poučili o tom, že vlastně máme všichni stejnou barvu vlasů, jak o vlasy pečovat, anebo že nejlepší regenerací pro vlasy je střih.

Získal Oskara, ale sošku ani neviděl

Po vyučení dostal Jan Špilar práci v Národním divadle. „Nechtělo se mi tam, cítil jsem se jako avantgardní umělec a hledal jsem si něco lepšího, ale brzy jsem zjistil, že líčit a česat herce v Národním divadle je to nejlepší, co se u nás dá dělat,“ vzpomíná. Jako osmnáctiletý měl také štěstí, že se dostal do filmového štábu Miloše Formana, který v Praze točil film Amadeus.

Jan Špilar, kadeřník

Tým maskérů měl celou dobu spoustu práce, nánosy líčidel se pod horkými lampami smývaly, často se musely upravovat paruky i přepudrovávat obličeje, upravovat kostýmy, aby v každém záběru vypadaly stejně. Film získal 8 cen americké filmové akademie a jedna z nich patřila i maskérům. „Ten hlavní maskér má Oskara asi někde doma v Americe na záchodě, my ostatní jsme ho viděli jenom na fotkách a ani jsme si na něho nesáhli,“ glosuje kadeřník s úsměvem.

Kadeřnických cen si váží nejvíce

V roce 2004, když mohli čeští a slovenští kadeřníci poprvé volit, koho by chtěli do síně slávy, shodli se právě na Janu Špilarovi. Cenu získal ve velmi mladém věku, podobně jako nejvyšší francouzské ocenění – Zlatou medaili se safírem na kadeřnické Show haute coiffure ve Francii. „To získává člověk, který se nejvíce zaslouží o přenos francouzské módy do své země. To byl pro mě takový nejúžasnější okamžik. Když jsem tu medaili ještě po letech měl na klopě, tak mě lidi zastavovali a nevěřili, že ji může mít tak mladý člověk,“ směje se kadeřník.

Čtěte také

autor: dak
Spustit audio