Jojo člověka zabaví při čekání na autobus

Každý z nás určitě ví, co je to jo jo. Takové to kolečko na šňůrce, které při správném zacházení běhá nahoru a dolů. Omyl! Jojo už není, co bývalo.

„Mně se na tom líbí, že je to věc do kapsy. Když člověk čeká ráno na autobus, tak to vytáhne a zabaví se tím,“ říká Pavel Neradný, který trénuje v nově otevřeném jihlavském Yoyo klubu. Jojo Pavel objevil před čtyřmi lety. Začal trénovat a už u toho zůstal. „Většinou si triky vymýšlím sám. Sem tam něco zkouším házet a když se to povede, tak se to naučím,“ říká. Začínal ale u videí na internetu.

„Chtěla jsem, aby se tady scházeli mladí lidé, aby tady jojovali, vyměňovali si zkušenosti, různé triky,“ říká zakladatelka klubu Jana Kosztolányiová. K nápadu ji přivedl její vnuk, který musel kvůli jojování jezdit do Prahy a do Brna. „Našla prostory a otevřela klub, který je útočištěm nejen pro zdatné jojisty, ale i pro úplné nováčky. Máme tady i jojo na zkoušení. Kdokoli sem může přijít a pan prodavač mu ho dá na zkoušku,“ vysvětluje. Ti zdatnější si tu mohou koupit joja od těch nejjednodušších po ty nejvyváženější z nejodolnějších materiálů.

Jojo už totiž nejsou jen dvě spojená kolečka se šňůrkou. „Je to celokovové jojo, uvnitř je ložisko osmikuličkové, je tam osička, aby to jojo drželo pohromadě a silikonové kroužky, aby se to vracelo nahoru,“ popisuje své jojo Pavel Neradný. Splnil si svůj sen a ušetřil si na jojo za více než tři tisíce korun.

Jihlavský Yoyo klub chystá už na tento podzim svou první soutěž. Zájemci tak mají ještě dost času na poctivý trénink.

Spustit audio