Jsou tady skvělé děti, chválí soutěžící Jihlavského slavíka muzikálová zpěvačka Markéta Procházková
Pěveckou soutěž Jihlavský slavík si vyzkoušela z obou stran – jako soutěžící a po letech i jako porotkyně. Muzikálová zpěvačka a jihlavská rodačka Markéta Procházková zpívá v pražských divadlech v mnoha muzikálech – Sestra v akci, Bonnie a Clyde, Čas růží nebo Rocky, často hlavní role. V porotě 26. ročníku Jihlavského slavíka objevila i možné budoucí kolegy.
„Vyhrála jsem v roce 2003 s písničkou Amor Magor od Lucie Bílé. To byl stejný rok, kdy jsem vyhrála i Rozjezdy pro hvězdy, ale to jsem ještě byla pilná studentka na gymnáziu v Jihlavě,“ vzpomíná Markéta. Rodiče chtěli, aby tuto střední školu dostudovala a odmaturovala.
Konzervatoř vystudovala už při práci
Hned potom se přesunula do Prahy. „Šla jsem na konzervatoř Jaroslava Ježka, kde je v oboru muzikál jak zpěv, tak herectví i tanec a ta škola mě hodně bavila. Dostudovat ji bylo těžké, protože už od druhého ročníku už jsem hrála v muzikálech, ale zvládlo se to,“ směje se zpěvačka.
Na konzervatoři také učí: „Pro mě je to hezké předávat dál něco, co jsem se sama naučila, posouvat ty lidi a třeba se s nimi i někdy potkat na jevišti,“ přiznává mladá profesorka muzikálového herectví. Podobné pocity má v porotě soutěže Jihlavský slavík, kde byla podle svých slov svědkem některých velmi dobrých výkonů: „Z toho mám velkou radost, protože jsou tady šikovné děti, s některými z nich bych klidně mohla dál pracovat a ten zpěv by mohly dělat.“
Hlasivky jsou křehký sval
Markéta Procházková je temperamentní žena, o přestávce jihlavské soutěže zazpívala dvě písničky a předvedla i show s tancem na stole. Diváky zajímalo, jestli může i profesionál mít trému. „Trému mám trošku vždycky. Ona je to dobrá věc, protože když vám na něčem záleží, tak logicky trošku trému mít musíte. Kdyby vám to bylo jedno, tak trému nemáte,“ přiznává Markéta Procházková.
Zpívá v několika muzikálech najednou, má i hlavní role a nesmí proto dopustit, aby přišla o hlas. „Nesmíme zapomínat, že hlasivky jsou jenom sval a že je docela křehký,“ říká Markéta a vypočítává svá pravidla: „Od té doby, co jsem nastoupila na konzervatoř, tak jsem nikdy nekouřila, nepřeháním ani alkohol. Do šestadvaceti let jsem byla úplná abstinentka a teď si dám občas skleničku, ale opravdu málo. Hodně spím, nepiju studené, nejím oříšky a podobné věci, které vás můžou před představením zradit a někde zůstat v krku viset. A deset let jsem nebyla na horách, protože když vím, že v zimě večer hraju, tak si nesmím dovolit nachladnout.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
