Kdo chce pěstovat staré odrůdy jabloní, neměl by čekat a zasadit je okamžitě
Jabloně, které pěstovali naši prarodiče, už se dnes v zahrádkách moc nevidí, přesto, že měly spoustu výhod. Každá odrůda bývala jiná, jinak chutnala i voněla. Jablíčka různých velikostí, barev i chutí byla vhodná na něco jiného – některé na křížaly, jiné na štrůdl, kompot nebo na mošt.
O návrat starých odrůd ovocných stromů do krajiny se ve vlastním sadu snaží manželé Šmídkovi ve Sněžném. „Byla jsem na kurzu u pana Bočka v Lednici. Ten kurz se jmenuje Ovocný strom v krajině a je pro stejné nadšence, jako je pan Boček. To je člověk, který tím žije a všem předává spoustu svých znalostí,“ říká Jarka Šmídková.
Sad čtyřiceti stromů na svém půlhektarovém pozemku založili před deseti lety. Vedle jablůněk pěstují Šmídkovi také hrušně, slivoně a několik keřů. Odrůdy mají namíchané tak, aby je mohli využívat po celý rok: „Když jsme je vybírali, tak jsme se dívali do encyklopedie, abychom měli jablka letní, podzimní i zimní a různá. Některá budou žlutá velká, jiná malá červená, žíhaná, prostě všechno možné,“ usmívá se maminka dvouleté dcery.
Nové stromky potřebují péči
Stromky se musejí zpočátku okopávat, aby je nedusila tráva. Šmídkovi je také hnojili kravským hnojem, aby lépe rostly. „Stejně se nám zdá, že nějak málo rostou, tak se snažíme o ně pořád pečovat. Zatím ty stromky nevypadají na to, že mají deset let, vypadají spíše tak na čtyři roky. Je to asi tím, že tady hodně fouká a úplně teplo tady taky není,“ zamýšlí se Jarka Šmídková. Přesto už některé stromky zvládly první úrodu: „Parména zlatá tady za námi měla taková menší žlutá jablíčka, ale sladká. A vítr shodil na zem i jablek odrůdy kardinál žíhaný,“ ukazuje dvě větší jablka.
„Staré jablečné odrůdy, to jsou stromy, které by měly být dlouhověké. Jsou to vysokokmeny nebo polokmeny, takže to jsou takové ty tradiční vysoké a velké stromy, které si člověk pamatuje z dětství z velkých sadů. Prostě strom, kde může být spousta života,“ zamýšlí se Jarka nad důvody, proč chtěli do sadu staré odrůdy, jako například panenské české, graftonské červené, hvězdnatou renetu nebo průsvitné letní.
V supermarketu jablka nenakupujeme
Vypěstovat takový sad trvá roky. Na rozdíl od dnešních odrůd, které si zahrádkáři pořizují na čtvrtkmenech nebo zákrscích, a které plodí velmi brzy, se u těchto stromů nejprve dlouho čeká. „Já si myslím, že když člověka dneska napadne, že chce sad, tak musí jít a hned odpoledne začít sázet stromy, protože začnou plodit až za deset let. Okamžitě a na nic nečekat,“ směje se Jarka Šmídková.
Než se dočkají první opravdu velké sklizně, kde jablka kupují? „V supermarketech ne, kupujeme tady od místních farmářů. V supermarketech jsou jablka třicetkrát šplíchaná, skladovaná kdesi daleko. Tady má člověk ovoce, které vypěstuje sám, ví, kde mu to vyrostlo, těší se z toho celý rok a pak si to s nadšením sní.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
