Levou nohu dopředu, nohy pokrčit a lehce předklonit. Jdeme hrát stolní tenis

„Základem je správné držení pálky s tím, že ukazováček by měl být natažený rovně, ne moc pevně, ne moc volně, aby mu ta pálka nevypadla,“ říká trenér stolního tenisu Petr Kozák a přidává ještě správný postoj stolního tenisty: „Měl by stát malinko s levou nohou dopředu, malinko pokrčená kolena a trošinku předkloněný, aby se u toho hraní nezakláněl.“

Kromě speciálního stolu je u stolního tenisu důležitou sportovní pomůckou pálka. „Jde o to, aby každému hráči pálka vyhovovala, a pak už nezáleží na tom, jestli má povrch takový nebo makový,“ říká trenér Jiří Páral. „Já hraji speciálním druhem pálky. Na jedné straně mám hladký softový povrch, na druhé vroubky, takzvanou trávu. Je to o tom, co každému vyhovuje,“ dodává. Existují tak pálky pomalejší a rychlejší.

Pravidla se vyvíjejí tak, jako se vyvíjí sport. „Dřív se měnilo podání po pěti podáních, teď je to po každém druhém servisu. Je tendence zvětšit průměr míčků a nahradit celuloid plastem,“ říká Jiří Páral. Rekreační hráči ale stejně hrají tím, co mají po ruce. „Myslím si, že je nejdůležitější trefit ten míček tak, aby dopadl na ten stůl, aby i ten druhý mohl hrát zpátky. Pokud se povede výměna, kdy míček přeletí víckrát, tak jsou spokojení oba dva a užijí si to,“ říká Petr Kozák.

I profíci si rádi rekreačně s amatéry zahrají. Vymyslí si ale nějaký hendikep, kterým si zápas ztíží. „To pak hraju třeba knížkou místo pálky,“ říká trenér.