Löwovi měli v Heleníně vlastní kinosál, kuželnu i skleník s palmami. Z rytířského sálu je teď tělocvična

„Löwovi byli původně podnikatelská rodina z Brna, podnikatelé v textilním průmyslu, kteří v roce 1860 zakoupili postavenou tovární budovu,“ říká jihlavský badatel Zdeněk Geist. I když poslední člen rodiny Löwových, byla to vnučka Karla Löwa, odešel na jaře roku 1945, jsou v Heleníně stopy podnikatelské rodiny vidět dodnes. Stojí tu původně pro dělníky vybudované domky, škola i domy s úřednickými byty. Asi nejvýraznější stavbou je novogotická vilová přístavba továrny.

O Löwovy se staralo deset sloužících včetně klíčnice

Jak bylo tehdy zvykem, připojil Karel Löw obytné prostory pro svou rodinu přímo k továrně. Sám měl vazby na Anglii, takže je tu patrný anglický novogotický styl. Podnikání se zvlášť za dob První světové války dařilo, a bylo to vidět i na životě Löwových. „, O rodinu Karla Löwa se staralo přibližně deset sloužících včetně klíčnice, jak to známe z pohádek,“ dodává Zdeněk Geist. Karel Löw měl sklep plný kvalitního vína a koňaku, sbíral umění. „A patrně pro dámskou část rodiny vybudoval skleník, ve kterém pěstovali cizokrajné květiny, orchideje, agáve a palmy,“ říká s tím, že zbytky skleníku jsou ještě dnes patrné.

Kinosál měl prosklený strop se zatahovacím roštem. Děti měly k dispozici kuželnu

V novogotické vilové přístavbě byl i rytířský sál. „Byl obložený dřevem a ozdoben gobelíny a vzácnými malbami,“ říká Zdeněk Geist. Vedle rytířského sálu využívali Löwovi i kinosál s proskleným stropem. „Pod ním se nacházel rošt, který byl zatažen, a potom byly promítány filmy,“ doplňuje badatel. Pro zábavu dětí, vnoučat i přátel rodiny byla ve vile i kuželna.

Areál továrníka Löwa v Heleníně, Jihlava|foto: Archiv SUPŠ Jihlava - Helenín

Areál továrníka Löwa v Heleníně, Jihlava|foto: Archiv Zdeňka Geista

Areál továrníka Löwa v Heleníně, Jihlava|foto: Irena Šarounová,Český rozhlas

Tomáš Baťa radil Löwovi založit tovární časopis. Měl se jmenovat Naše práce

V roce 1920 navštívil Karla Löwa o dvacet sedm let mladší neméně úspěšný podnikatel Tomáš Baťa. Sešli se spolu v právě dokončené vilové přístavbě. „Dokonce máme svědectví od Vladimíra Urbánka, což byl zaměstnanec Karla Löwa, který byl části toho jednání přítomen. Jednou z věcí, o které mluvili, bylo doporučení Tomáše Bati, aby v rámci zlepšení komunikace uvnitř továren, založil po vzoru Tomáše Bati závodní časopis,“ říká Zdeněk Geist. Časopis nakonec nevyšel, i když byl obsah i název připravený. „Měl se jmenovat Naše práce,“ dodává badatel.

Na zahradě Löwových se po válce pásla dobrá stovka koní

Po odchodu Löwových obsadila továrnu i vilu Rudá armáda. Na zahradě se tehdy pásla dobrá stovka koní a rytířský sál sloužil k lidovým tancovačkám. „Dokonce tady oslavovali i znárodnění továren,“ říká se smutkem v hlase Zdeněk Geist, který se teď spolu s vedením uměleckoprůmyslové školy snaží o navrácení původní podoby rytířského sálu.