Luštíte i seznam na nákup od manželky? To máte skvělou průpravu na práci archiváře

2. říjen 2015

Staré zažloutlé knihy v kožených vazbách ručně psané černým inkoustem. Malované mapy, listy, ze kterých oko obyčejného člověka rozluští leda číslici. To je denní chleba jihlavského archiváře Vlastimila Svěráka. Ve Státním okresním archivu v Jihlavě má na starosti hlavně období 17. a 18. století, a to znamená umět dobře německy.

Pro obyčejného člověka je tehdejší písmo těžko dešifrovatelné – zkušené oko archiváře ale bez potíží čte kudrlinky, které třeba před 350 lety psali písaři. „Třeba u dvora, tam psali všichni krásně, to se čte snadno. Ale čím níž jdete, co se týče správy, tím méně čitelné to písmo je. Nejhorší to je u písařů někde na venkově,“ vysvětluje Vlastimil Svěrák. Stejně jako dnes měl každý svůj styl a když se do řádků zadíváte, za chvíli se v textu zorientujete: „Nepsali všichni stejně. Rukopis byl individuální zrovna jako je dneska, ale přece jen dá se rozpoznat vliv školy, ten typ písma je podobný. Ale někdy jsou případy, že to vypadá na pohled velmi pěkně, skoro až kaligraficky, ale o to hůř je to čitelné.“

V rukavičkách jen na nejvzácnější dokumenty

Jestli čekáte, že archivář pracuje v rukavičkách, aby náhodou staré dokumenty nepoškodil, vyvedeme vás z omylu. Knihou z roku 1655 může listovat nejen pracovník archivu, ale i obyčejný člověk, badatel. „Na kulturní památky je dobré sahat v rukavicích. Ale u těchhle obyčejných věcí je nepoužíváme, ony už toho tolik vydržely a dochovalo se to v tak dobrém stavu, že ještě něco vydrží, vysvětluje archivář nad cechovní knihou jihlavských sládků ze 17. století. Navíc v badatelně, místnosti, kam chodí zájemci o historii pátrat, je kamera. A ta odhalí každé nešetrné zacházení nebo dokonce pokus o krádež.

Denní chleba archivářův

„Archivář buď má službu v badatelně, věnuje se pořádacím pracím nebo vyřizování dopisů. Většinou jsou to dotazy lidí, kteří sestavují rodokmeny. Pátrali, pak se někde zasekli a my jim pomáháme najít další stopu,“ vysvětluje obvyklou náplň dne. V 16:55 zvoní v badatelně mladý muž v motorkářské bundě. Nevypadá na čítankového badatele – studenta nebo pána v letech. Vlastimil Svěrák po chvíli zjišťuje, že mladík ztratil výuční list a hledá pomoc v archivu: „To u nás nenajdete, zeptejte se na škole.“ Některé dokumenty zkrátka v archivu nenajde ani ten nejzkušenější archivář.

autor: Petra Emmerová
Spustit audio