Místo do divadla se Irena Holoubková dostala na demonstraci

28. listopad 2014

Manželé Holoubkovi jsou ve Žďáře pojmem. Oba se z Prahy přestěhovali na Vysočinu, aby v Jihlavě zřídili krajské studio tehdy Československého rozhlasu. Ve Žďáře nad Sázavou pak usilovali o zprovoznění tak zvaného bezdrátového rozhlasu, který by fungoval v případě ohrožení naší země. To se také v srpnu 1968 stalo. Vzpomínky ale mají také na listopad 89. Oba v tu dobu byli ve velkých městech – Luboš Holoubek se dostal do Prahy, jeho žena Irena do Brna.

„Měli jsme jet na operu Nabucco do Janáčkova divadla. Myslela jsem si, že divadla hrát nebudou, a také nehrála. Dostali jsme se až na velikou demonstraci do centra města. Ze všech stran ho uzavíraly kordony příslušníků SNB,“ vzpomíná Irena Holoubková.

Nakonec se i do divadla dostala, ale tam právě zasedali příslušníci Ústředního výboru KSČ.

„Já jsem se o té studentské akci dozvěděl ještě před jejím konáním, pozvali mě k sobě. A nakonec se mi tam podařilo natočit reportáž. Byly to nesmírně silné okamžiky,“ říká o svých zážitcích z Prahy Luboš Holoubek.

autor: Andrea Kratochvílová
Spustit audio