Nejlepší badmintonový míček je z husího peří. Zkouší i kachní, ale není to ono
Badminton patří mezi nejoblíbenější letní rekreační sporty. Snad každý má doma dvě rakety a pár míčků. Rakety to bývají dřevěné nebo modernější kovové, jaké se prodávají v supermarketech. Míčky zase plastové. Profesionálové ale radí i rekreačním sportovcům pořídit si lepší náčiní.
Na Vysočině hraje badminton závodně jen jeden jediný klub. Trénuje ve sportovní hale TJ Start a letos slaví třicet let od svého vzniku. Hala je rozdělená na čtyři hřiště a všechna jsou plně využitá. „Překvapením je asi výška sítě. Před námi tady trénují hokejisté Dukly, a když jsme natahovali sítě, tak nás upozorňovali, že to máme špatně,“ říká trenér Leoš Poříz. Oproti například volejbalu je síť nejen hustší, ale také nižší. „Je to rovných sto padesát pět centimetrů,“ doplňuje trenér.
Badmintonisté jsou hodně hákliví na to, když někdo říká badmintonovým míčkům košík. Je to opravdu míček a nejlepší je prý z husího peří. I když se stále někdo pokouší vymyslet lepší nebo podobný materiál, husu ještě nikdo nepřekonal. „Existují i míčky z kachního peří, ale ty nejsou určené pro kvalitnější hraní,“ říká Leoš Poříz. „Spotřeba míčů je asi největší finanční náročnost tohohle sportu. Za set na vrcholové úrovni se zničí i tuba dvanácti míčů,“ doplňuje.
Badmintonový míček váží něco mezi čtyřmi a pěti gramy a létá rychlostí i čtyři sta kilometrů v hodině. Je tak rychlejší, než například míč tenisový nebo golfový. Raketa je prý nejlepší grafitová a není až tak drahá, aby si ji nemohl pořídit i ten, kdo si badminton zahraje jen v létě rekreačně. Oproti těm levným ze supermarketu zase víc vydrží.
Pravidla si každý může stáhnout na internetu. „Bodováním je to teď podobné jako ve volejbalu nebo pinčesu. Po bodu do jedenadvaceti bodů se hraje, beze ztrát,“ vysvětluje trenér.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
