Nejlepší na bench-pressu je, že se při tom leží, směje se silák Milan Selinger

Co je podstatou tohoto sportu? „Člověk leží na lavičce na zádech, má nohy na zemi a nesmí se pohnout. Nesmí zvednout hlavu, nesmí zvednout nohy, zadek nesmí nadzvednout a musí zvednout činku rovně nad sebe. A cílem je zvednout větší zátěž než soupeř,“ vysvětluje svalnatý mladík.

Milan Selinger závodí pod Českým svazem silového trojboje, který patří pod hlavičku federace IPF federace. „Na rozdíl od ostatních rádoby federací netoleruje doping. Takže se provádějí dopingové testy a kontroly a dbá se na to, aby byli bez nějakých podpůrných anabolik, steroidů a podobných věcí,“ říká. Přísnost federace mu přinesla na Mistrovství Evropy na Islandu stříbrnou medaili, protože soupeř, který původně skončil druhý, byl kvůli pozitivnímu testu na doping diskvalifikován a Milan Selinger se posunul s výkonem 270 kg o příčku výš.

Letos kam přišel, tam vyhrál

V tomto roce se mu podařil zlatý hattrick. „V únoru na oblasti bench-pressu na mistrovství Moravy jsem vyhrál zlato, měsíc pak bylo mistrovství republiky trojboje, což jsou k tomu bench-pressu další disciplíny, a to mrtvý tah a dřep. A měsíc nato bylo mistrovství republiky v bench-pressu, a tam jsem taky vyhrál,“ vypráví s úsměvem.

Mrtvý tah? To je běžná disciplína, které se česky říká pozved. Činka je na zemi, závodník k ní přijde, podřepne si, chytne činku a narovná se do roviny s tím, že ruce má volně podél těla. Dřep se naopak provádí u osy, ke které si závodník stoupne zády, činku si dá za krk, odejde od stojanu a dřepne si. Dolů, nahoru, a zase se ke stojanu vrátí. I v těchto disciplínách unese Milan Selinger okolo 270 kilogramů.

V posilovně trénuje často a rád. „Přítelkyni mám teprve krátce, ale zatím se jí líbí všecko,“ směje se silák. V jídle se nijak neomezuje. „Řekl bych, že jím všechno to, co ostatní, akorát v daleko větším množství. O výživě se radím v práci s kolegyní nutriční terapeutkou, ale správné výživě moc nedám,“ dodává. Když má daný rok dobré výkony, může ho svaz poslat reprezentovat na zahraniční soutěže. Protože se ale k bench-pressu sponzoři příliš nehrnou, hrají roli peníze. „Když je to daleko a peníze nejsou, tak se nikam nejede,“ uzavírá s úsměvem Milan Selinger.