Nejtěžší je naučit se první cizí jazyk. Třetí a čtvrtý, to už jde samo

„Mě to odjakživa bavilo. Jsem v rodině nejmladší, takže sestra se angličtinu učila dřív než já a mě ta angličtina hrozně chytla,“ tak nějak to s uměním učit se jazyky u Alžběty Vítkové začalo. Její maminka mluví německy, tak bylo logické, že po angličtině přijde němčina. A když pak nastoupila na gymnázium, přivedla ji její učitelka k francouzštině. „Ta mě strašně chytla, to je tak krásný jazyk, já jsem byla tak nadšená, že to tak libě zní,“ vzpomíná. Podle Alžběty je nejtěžší naučit se první jazyk, to vyžaduje opravdovou dřinu. Druhý jazyk je také ještě těžký, protože je jiný. A od třetího to jde samo. To ale samozřejmě platí u člověka s talentem, jako má ona sama.

Koupila jsem si knížku španělštiny, hodně jsem se dívala na televizi a šlo to samo

Při studiu na třebíčském gymnáziu dostala Alžběta Vítková nabídku na roční studijní pobyt ve Francii. To byla velká výzva a Alžběta na ni přistoupila. V pokynech měla, že si musí vybrat ještě jeden cizí jazyk. „Tak si říkám, hele, němčinu umím, do toho nepůjdu, tak si dám španělštinu. Ale musela jsem se to naučit asi za dva měsíce na úroveň B1 B2, což je tady maturitní úroveň. Koupila jsem si knížku španělštiny a hodně jsem se dívala na televizi a šlo to samo,“ říká s úsměvem.

Baskičtina nemá na světě žádný příbuzný jazyk

Francie Alžbětu doslova uchvátila. Až tady zjistila, že znalost jazyka není potřebná jen k tomu, aby se člověk domluvil. Pozná tak kulturu té země, politiku nebo sociální poměry. Do té doby si Alžběta myslela, že po vystudování vysoké školy skončí jako vědkyně. Teď už uvažuje i jiným směrem. Chtěla by do světa. Postupně si přidává další jazyky, a to i ty méně známé, jako jsou katalánština, okcitánština nebo baskičtina. „Baskičtina, to je opravdu izolovaný jazyk, který nemá na světě žádného příbuzného,“ dodává.

Korejština má logickou abecedu

Alžběta Vítková má ráda výzvy a umí se do práce zakousnout. Proto teď po románských jazycích zkouší čínštinu a korejštinu. „Zvlášť ta korejština mě hrozně zajímá. Když se řekne korejština, všichni se vyděsí a představí si ty klikyháky, ale zvlášť ta abeceda je logická,“ vykládá nadšeně s tím, že si už z internetu stáhla učebnice. „Malý je ten, kdo má malé cíle,“ dodává.

Alžběta Vítková letos za svou píli a studijní úspěchy dostane jedno z nejvyšších ocenění Kraje Vysočina.