Netínská pouť má třísetletou tradici. Významnou zůstává i dnes

Přísně vzato sice oslavili na Velkomeziříčsku výročí už před 3 třemi lety, ale doktor Mrňa vysvětluje věřícím, že zpoždění mělo své opodstatnění: „Shromažďoval jsem ještě některé materiály a chtěl jsem, aby tam byly i fotografie. Abyste se na nich poznali, abyste se našli.”

Každá pouť má svou historii, svůj příběh. A platí to i o té netínské, pokračuje Jaroslav Mrňa už pro Český rozhlas: „Začíná v době barokní v roce 1714, kdy Velké Meziříčí sužovala velká epidemie moru. Říká se, že když vyšli věřící z kostela svatého Mikuláše směrem k Panně Marii Netínské, zemřel v městě poslední člověk. Oni se pak vydali znovu v roce 1715 na děkovnou pouť k Panně Marii. Tato tradice už pak dál pokračuje a lidé sem s sebou nosí své prosby za uzdravení. Každý poutník má prostě v srdci to, za co chce prosit u Panny Marie Netínské.“

Pouť pochopitelně poznamenala období nesvobody, ale tradice nebyla nikdy přerušená. „Například v době nacistické okupace šel jeden poutník, ale šel. O pouti se nemluvilo v době komunismu, ale lidé chodili. Tajně ale s důvěrou. Takže pouť přetrvávala, i když se měnila v rámci panujícího režimu.“

V 21. století zůstává Netín jedním z hlavních poutních míst na Vysočině.

„Netín je jedním z hlavních poutních míst vedle Žďáru nad Sázavou a Přibyslavic. Přicházejí sem poutníci spíš z Velkomeziřičíska, ale setkal jsem se zde s poutníky z jižních Čech. Jezdí sem také ze severu od Žďáru nad Sázavou i z jiných míst České republiky. Takže pouť už je známá v celé zemi.“

Dnes máme náboženskou svobodu, ale pro hodně lidí je pouť spíš příležitostí k světským radovánkám, nákupu laskomin a zaplnění žaludku bohatým obědem a pivem. Bohoslovec Jaroslav Mrňa to nevidí rád: „Protože si myslím, že lidé, kteří se oddávají světským radovánkám, často přicházejí o skutečnou radost – být na poutním místě, spojit se v modlitbě k Panně Marii, spojit se se všemi ostatními věřícími, kterých tady bývá okolo dvou tisícovek. Myslím si, že to co je dole, to světské, k tomu moc nepatří,“ uzavírá bohoslovec Jaroslav Mrňa s poukazem na náves, kde vládnou kolotoče, střelnice a jiné atrakce. Ale to už je úplně jiný příběh než ten o tom, co netínská pouť znamená pro katolické věřící.