Orloj neorloj na zámku nezámku
V rohu pelhřimovského Masarykova náměstí stojí zámek a na něm každou hodinu odbíjí orloj. V podstatě to ale zámek není a orloj by také měl vypadat jinak. Ono je to všechno o zvyku. Kdysi tam chvilku zámek stál.
„Tomu objektu se od nepaměti říká zámek pánů z Říčan, nicméně páni z Říčan tu byli poměrně krátkou epizodu,“ říká ředitel pelhřimovského Muzea Vysočiny Ondřej Hájek. Z přítomnosti a chování pánů ale vůbec neměli radost místní občané. Brzy se z jejich područí vykoupili a zámek využili pro svou radnici.
Ani radnice na místě zámku dlouho nevydržela. „Státní erár naznal, že je potřeba udělat centrální soudnictví a vězeňství. Podnikaví měšťané jim nabídli svou radnici jako soudní budovu a šatlavu jako státní vězení,“ vysvětluje Ondřej Hájek. V současné době sídlí v bývalém zámku Muzeum Vysočiny.
A jak je to s orlojem na věžičce zámku? „My tu orloj nemáme, protože orloj by měl obsahovat pohyby nebeských těles,“ říká Ondřej Hájek. Na zámeckých hodinách opravdu žádná tělesa nejsou. Jsou na nich dvě postavy, které bijí do cimbálu. Pelhřimovští občané jim ale orloj říkají, stejně jako muzeu zámek. Zvyk je totiž železná košile.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
