Pekař Karel Dolejší by si v žádném případě nenamazal mazanec máslem. Toho je v něm už dost

OBSAHUJE FOTOGALERII! Na správnou velikonoční tabuli patří mazanec. Někdo si ho kupuje, jiní připravují zdravější verze z tvarohového těsta nebo špaldové mouky. Nejznámější je ale určitě pšeničný z těsta máslového. Takové teď před Velikonocemi pečou i v pekařství ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku. Zakládají si na poctivosti, a tak je v mazancích všechno, co tam má být.

Pekařství ve Větrném Jeníkově vzniklo už na konci devatenáctého století. Od té doby tam pečou stejný kváskový chléb. „To byl praděda, děda a otec, všichni Karlové,“ říká pekař Karel Dolejší. Je mu už přes osmdesát let a v pekárně je každý den. „Musí se tomu dát srdce a koukat, aby mohl vyjít na ulici a podívat se lidem do očí. Aby mu neřekli: no, tys to dneska zmrvil. Tohle mi neradi slyšíme,“ prohlašuje poctivý pekař.

Musíte to dobře vymíchat, dobře vykynout, suroviny tam musí být dobrý

Poctivě v Jeníkově zadělávají i na velikonoční mazance. Do jedné díže zadělávají ze sto dvaceti kilogramů mouky, ale složení je určitě v základu stejné, jako když doma pečeme mazanec třeba jen z půl kilogramu mouky. „Recepturu vám říkat nebudu. Ať si ji dělá každý podle svého,“ upozorňuje pekař. „Musíte to dobře vymíchat, nechat dobře vykynout, suroviny tam taky musí být dobrý,“ dodává.

Vejce jedno po druhém roztloukáme do hrníčku. Nekupujeme připravené

O základních surovinách jsme si ale přece jen popovídali. Mouku na mazance v Jeníkově používají takzvanou speciálku. To je směs, připravená přímo ve mlýně. Podobá se ale mouce hladké. Vejce berou z drůbežárny a jedno po druhém poctivě roztloukají. „Nekupujeme připravovaný,“ dodává Karel Dolejší. To, že se u Dolejších peče z másla, cítím po celé pekárně. V peci se totiž právě celý hrnec másla rozpouští. Na okně jsou zase připravené velké kostky voňavých kvasnic. Ani co se týče kynutí, mi pekař moc konkrétně neporadil. „To je rozdílný, jak si to ohřejete. Když to chcete honem honem, tak si to ohřejete,“ říká.

Za komunizmu jsme dělali místo křížku tři čárky

A jak je to s těmi křížky na vršku mazance? „To bylo požehnání. Za komunizmu nám je zakazovali, tak se dělaly jen takový tři čtyři čárky rovný,“ směje se Karel Dolejší. Křížek má ale i praktický význam. Připečení má kudy unikat pára a mazanec nepraskne.

Domů si Dolejší berou nepovedené mazance a máslem je nemažou

Jako správní řemeslníci a podnikatelé si Dolejší berou domů na Velikonoce nepovedené mazance. „My bereme obyčejně nějakej přisazenej. To je když se připečou dva k sobě,“ vysvětluje pekař. Dodává také, že si mazanec nikdy nemaže máslem. „Absolutně ne! V tom je dost surovin. Je to tučný dost, sladký dost,“ říká.

Spustit audio