Po stopách Karla Havlíčka Borovského vás zavede naučná stezka v Batelově
Když sedával Karel Havlíček Borovský za svých studentských let na batelovském Vršku a psal básně, jistě ho nenapadlo, že se tam vrátí právě cestou do Brixenu. Císařskému kočáru se porouchalo kolo a právě v Batelově v kovárně ho museli nechat opravit. Havlíček se při té příležitosti ještě rychle stihl setkat se svým přítelem a učitelem, farářem Janem Slavíkem, a pak už následovalo vyhnanství.
Na kopci, odkud býval v Havlíčkově mládí krásný výhled, protože tehdy tu ještě nebyly stromy, vznikla i báseň, která nesla jméno tehdejší obce ve svém názvu: Dumka na batelovském Vrchu. Takto začíná:
Klekání nad námi doznívá,
klade se navěky do hrobu vlast šírá;
od řeky k řece, z hradu k hradu
mlha se smutkovým závojem prostírá.
Na naučné stezce si desetkrát přečtete noviny
Batelovští nechali krátce po vzniku samostatného Československa vyrobit mramorovou pamětní desku, která Havlíčkův pobyt připomíná, a zasadili ji do rulového masivu Velkého kamene. O téměř sto let později vzniká v městysi naučná stezka Karla Havlíčka Borovského. Její panely připomínají novinové stránky a přibližují nejen události Havlíčkova života, ale i místní zajímavosti.
Od staré židovské synagogy vede trasa stezky přes zdejší renezanční zámek a železniční stanici k dnešní továrně Motorpal, bývalý hamr. Dále potom vede do lesa zvaného Mukařka kolem studánky, Grázlovny a poutní místo Tři kříže až na Velký kámen, místo vzniku zmiňované básně. Stezka končí u kostela svatých Petra a Pavla a fary, kde pracovala jako hospodyně teta Havlíčkovy matky.
Všechny texty na panelech jsou v češtině i němčině, najdeme tam Havlíčkovy epigramy, ilustrace z dobového tisku, pohádky i pověsti a staré fotografie míst, kudy stezka vede.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
