Pořád ji mám rád, říká Josef Němec o své ženě Marii po 70 letech manželství
Platinová svatba – tak se říká společně prožitým sedmdesáti letům života. Manželé Marie a Josef Němcovi se vzali v roce 1947. Marie pochází ze Světnova, Josef ze Žďáru nad Sázavou, kde také prožili celý společný život. Dnes žijí v bytě jednoho ze žďárských domů s pečovatelskou službou a nehnou se od sebe na krok.
Paní Marie prodělala před několika lety lehkou mrtvici, a ke vzpomínání na mládí se tak nemůže přidat.
Safra, takový hezký děvče, a ona tu stojí sama!
Poznali se na plese. „Tenkrát to bylo tak, že holky byly na levé straně a kluci na pravé. A ona tam stála sama, tak si povídám, safra, takový hezký děvče, tak jsem pro ni šel a od té doby jsme spolu začali chodit. Pamatuju si to dodnes, to bylo šestýho ledna čtyřicet sedm, a šestýho září jsme se vzali,“ vypráví Josef Němec. „Ale nemuseli jsme se brát, kdepak, i když nevěsta byla mladá. Já jsem sedmadvacátý ročník a ona je devětadvacátý. Je o dva roky mladší, tak musí poslouchat,“ směje se.
Na začátku byla bída
Když si má Josef Němec vzpomenout na to, co bylo ve společném životě nejtěžší, přichází mu na mysl první léta po svatbě. „Na začátku byla bída, neměli jsme nic, všechno bylo těžký. Sice jsem jezdil u ČSAD, ale peněz bylo málo. Chtěli jsme stavět. Všechno jsme dělali vlastníma rukama a postavili jsme chalupu. A bez dluhů,“ chválí především svou manželku. Uměla vyjít s penězi, které od muže dostávala do poslední koruny i s výplatní páskou, uměla šetřit a uměla uvařit i z mála. „Takový žensky už se nerodí, je zlatá,“ dodává.
Němcovým se narodili tři synové – Pepík a později dvojčata Jarda a Olda. Josef vypočítává vnoučata – Pepík má Lenku a Ivu, Olda má dva kluky a Jarda má Pavlu, která má také dvojčata, ale tentokrát děvčata. Všech pravnoučat by se ale asi Josef nedopočítal. Jinak je ale velmi čilý a spoustu toho zvládne sám – domácnost, řídí auto a stará se o paní Marii.
Nehádáme se. Kdo se hádá, nic ze života nemá
„Dělám pro ni všechno, umývám ji, pomáhám jí se vším, vodím, a teprve teď vidím, jak se ta ženská se musela nadřít. A to ani nemám děti, jenom ji. Ale musím to přijmout. Ona sloužila mně, tak teď zase já sloužím jí. Takhle se to má vlastně dělat a ne se hádat,“ přemýšlí Josef Němec. Na otázku, jak to zvládli, že spolu tak dlouho vydrželi, má jasnou odpověď: „My jsme se nikdy nehádali. No, taky jsme si něco řekli, to je pravda, ale zas jsme si to odpustili.“ Když se dívá s láskou na svou ženu, která se na něho neustále usmívá, přiznává: „Měli jsme se rádi. Já ji mám pořád rád.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
