Při pátrání po rodinné historii může být důležitý i krasopis faráře

Lektorka genealogie Lenka Lízalová - Foto: Irena Šarounová

Lektorka genealogie Lenka LízalováFoto: Irena Šarounová

Rodokmen si může začít sestavovat každý a dokonce už na to existují i speciální počítačové programy. Základem práce genealoga je ale pořád pátrání ve starých matrikách a luštění starodávného a mnohdy těžko čitelného písma. A to už tak jednoduché není. Jihlavská Vysoká škola polytechnická pořádá v rámci Univerzity třetího věku kurzy genealogie, ve kterých se posluchači naučí informace hledat a zpracovat je do rodinného stromu života.

„Úplně mě to pohltilo, úplně mě to nadchlo, řekla bych, že se z toho to stal koníček,“ říká nadšeně posluchačka kurzu genealogie paní Olga. Stejně nadšení jsou i ostatní. Mnohým z nich se už podařilo vypárat několik rodinných větví a narazili i na zajímavé příběhy. „Jediné, co jsem měla, byl rodný list otce, a ještě jsem věděla, že babička s dědou byli bratránek se sestřenicí, takže jsem to chtěla rozklíčovat,“ prozrazuje paní Zdenka, které se podařilo rozšířit rodokmen o sedm generací. „Teta pocházela ze Slovenska a zúčastňovala se partizánského boje. O té ale bohužel nevím nic, takže teď přes ty bratránky musím kontaktovat a doplnit to,“ říká pan Josef. Čeká ho ještě hodně práce, hodně pátrání. 

Studenti genealogie na Univerzitě III. věku při Vysoké škole polytechnické v Jihlavě - Foto: Irena Šarounová

Základem je pátrání v matrikách a čtení starého písma 

Kurz genealogie na Univerzitě třetího věku je čtyřsemestrální a posluchači by si měli odnést základní vědomosti. „Základem je naučit se orientovat v matrikách. Tam právě údaje o svých předcích hledáme. A protože ty matriky jsou často psány tím starým písmem, kurzívou, švabachem a to je to, na čem většina amatérských genealogů skončí, tak my je učíme, procvičujeme čtení starého písma,“ říká lektorka kurzu Lenka Lízalová. Posluchačem kurzu se může stát každý člověk starší padesáti let, který umí pracovat s počítačem. To je velmi důležité, protože spoustu informací je díky digitalizaci archivů možné najít na internetu. I samotný rodokmen pak posluchači zpracovávají v počítači pomocí speciálních programů. 

Pro genealoga je výhra, když je zápis v matrice krasopisný 

Právě práce s počítačem a také čtení historického písma je asi pro posluchače kurzu to nejtěžší. Ne každý zapisovatel psal do matrik krasopisně. Často je pak pátrání docela dobrodružné. „To si někdy člověk myslí, že ten zapisovatel buď byl hodně společensky unavenej, nebo neuměl psát,“ směje se jeden z posluchačů a jeho spolužačka přidává svou zkušenost: „Já když jsem hledala, tak jsem si říkala: to je pan farář Dvořák, to bylo, jako když tiskne, krasopis. A z toho otočím, a tam se to nedalo vůbec přečíst, nějakej Chaloupka, hrozný.“ Lektorka ale všem trpělivě pomáhá a vysvětluje. „Chodí nám sem ženy i muži různých povolání, vidím tam posluchače, kteří mají tituly, a někteří, kteří třeba sotva umí pracovat s počítačem. Důležitý je tam ten zájem o to hledat své předky a pokusit se o to,“ říká Lenka Lízalová. 

Lektorka genealogie Lenka Lízalová - Foto: Irena Šarounová

Pořad: Příběhy z Vysočiny  |  Stanice: Vysočina
Čas vysílání: pondělí - pátek 14:30  |  Délka pořadu: 3 minuty  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace