Slaměné ozdoby jsou nejlepší ze žita. Slámky jsou hezky tenké a rovnoměrné
Na tradiční staročeský vánoční stromek patří kromě jablíček, červených mašlí a perníků i slaměné ozdoby.
Manželé Jana a Ivo Kratochvílovi z Rovečného na Žďársku je vyrábějí už třicet let.
„S ozdobami jsme začali, když já jsem dělal hajného a manželka byla těhotná. Jezdila se mnou do lesa, a aby nemusela chodit do lesa, tak seděla v autě, ustřihla si trávu a pletla,“ říká Ivo Kratochvíl a jeho žena vysvětluje, že se košíčky ze slámy naučila plést už jako malá od sestry. Tu to zase naučili kombajnéři. „To byly jenom takové začátky, ten normální košíček. Teď vyrábíme asi na čtyřicet druhů,“ doplňuje Jana Kratochvílová.
Ona se dodnes zaměřuje na pletení trojrozměrných ozdob, její manžel vyrábí ploché tvary, a přidal se k nim i jejich syn, který se specializuje na hvězdy z rozžehlené slámy.
Některá družstva chtěla vrátit klasy do kombajnu
Nejdůležitější je sehnat kvalitní materiál. Ozdoby se pletou ze žita. Slámka je tenká, dlouhá a rovnoměrná. Obilí musí být vyzrálé a bez nemocí a plísní. „Až už to začne zlátnout, tak to fofrem objedeme na kolech, pak zjistíme majitele, jednáme, a zatím nám vždycky vyšli vstříc,“ říká Ivo Kratochvíl.
Obilí musí někdy zaplatit, někdy ho vymění za hotové ozdoby. Některá družstva chtěla dokonce vrátit klásky do kombajnu. K pletení košíčků je totiž potřeba jen slámka mezi klasem a kolínkem. Každý jednotlivý stvol je třeba opatrně ustřihnout.
Nejtěžší práce je příprava slámy. „Napřed se musí dát klasy pryč, protože to jak zjistí myši, tak je zle. Ostříhat klasy, vystříhat z toho kolínka, stáhnout listy, pak se ta sláma musí přebrat podle délky, tloušťky. Potom to pletení, to už je odměna,“ popisuje s úsměvem Ivo Kratochvíl.
Z pěti stébel budete mít čtyřbokou ozdobu, z šesti pětibokou
Naučit se plést slaměné ozdoby není náročné. „Žádná ta ozdoba není tak těžká, jako naučit se začátek. Aby prostě vypadal, a aby to dostalo ten správný tvar,“ říká Jana Kratochvílová. Je prostě potřeba dostat do rukou ten správný gryf. Každý prst má svou práci a své místo, pořád je třeba udržovat potřebný tvar. Základní nejjednodušší šiška se plete z pěti stébel.
„Když se bude plést z pěti slámek, tak jsou čtyři hrany, vždycky jedna slámka je navíc, obíhá,“ dodává Jana Kratochvílová. Princip je jednoduchý a připomíná pletení velikonoční bužírky.
Pro ministerstvo průmyslu vyrobili Kratochvílovi velkého slaměného anděla
Manželé Kratochvílovi vyrábějí hlavně malé tradiční vánoční ozdoby. V policích jejich dílny jsou šišky, košíčky, zvonky, hvězdy, komety, andílci, velcí jen pár centimetrů. Zvládli už ale i větší díla.
„Ministerstvo průmyslu, do nějakého vestibulu, že tam budou mít velký stromek, tak chtěli anděla na špici, a ten byl asi pětašedesát centimetrů,“ vzpomíná Ivo Kratochvíl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.