Takovou tmu jako na Vysočině neviděl Jiří Grygar nikde jinde v Evropě

Astronom Jiří Grygar náš kraj mnohokrát projel na kole a může porovnávat. Našel u nás místa, kde je nejmenší světelné znečištění. Kde tedy doporučuje zvednout hlavu k nebi?

„Dlouho jsem neviděl takovou tmu, jako v Lísku na Bystřicku, tam je to naprosto úžasné. Myslím si, že za několik posledních roků, co jsem projížděl Evropu, tohle byla nejlepší tma, kterou jsem zažil,“ chválí vysočinské nebe.

I Česká astronomická společnost, která má sekci pro temné nebe, se v této oblasti schází, blízko Vojtěchova a Lísku, říká Jiří Grygar. „Mívají každý rok setkání tmavé oblohy, a tam přijedou se svými dalekohledy a radují se z toho, jaká je na Vysočině ještě pořád tma.“

Od půlnoci je úplná tma

Nejkrásnější oblohu s nejlepšími podmínkami pro pozorování hvězd viděl Jiří Grygar na argentinských pláních, kde na observatořích pracují i čeští vědci. Evropa má silné světelné znečištění, takže za každé místo, odkud je vidět na nebe, jsou vědci vděční. „Tady v těch malých vesnicích se o půlnoci zhasíná, co lepšího si můžete přát, když chcete pozorovat oblohu.“

V našem kraji se mladí lidé o hvězdnou oblohu a vědu zajímají, astronomické kroužky a společnosti jsou na několika místech. Akademie věd spolupracuje s mladými z Jimramova a Bystřice a díky osobnosti Miloše Podařila zejména s Jihlavskou astronomickou společností. „Když tady uspořádáme nějaké vědecké konference nebo i přednášky pro veřejnost, vždycky je všechno perfektně nachystané, můžeme se spolehnout,“ říká Jiří Grygar.

Přednášku měl i na minulých ročnících astronomického tábora a líbí se mu i myšlenka samotná. „Myslím, že dneska zejména městské děti nevidí oblohu vůbec, protože ve městech je přezářeno a pro mnohé z nich je to úplný zážitek, že konečně vidí, že na obloze jsou i nějaké hvězdy, nejen slunce a měsíc.“

Jezdí na kole od hvězdárny ke hvězdárně

Jiří Grygar je ročník 1936, ale stále jezdí na kole velmi dlouhé vzdálenosti v obtížném terénu. S kolegy vyráží na turné po hvězdárnách. „My jsme to loni jeli z Valašského Meziříčí až na Vysočinu. Byli jsme na Blatinách u Sněžného a to byl pěkný kopec a ještě navíc pršelo, takže to byla hodně těžká etapa. Pak jsme přijeli přes Zelenou horu přímo do hvězdárny ve Žďáru, kterou nám otevřeli, takže jsme i viděli, jak funguje. A potom jsme pokračovali na Drásov, což je u Brna,“ vypráví zdatný cyklista.

A jak se udržuje osmdesátník v kondici? „No, pořád jezdím na tom kole,“ směje se Jiří Grygar.