Tuzex byl cestou k luxusu v neluxusní společnosti

20. listopad 2014

Vzpomínáte si ještě na Tuzex? Mladší generaci už to asi nic moc neříká, ale lidé nad čtyřicet let určitě vidí své první džíny, barevnou televizi, zahraniční parfém nebo třeba i české jízdní kolo Favorit. To všechno jste si před listopadem 1989 mohli koupit jen v Tuzexu.

Marie Nagelová byla vyučená prodavačka a díky známostem, protože tehdy to prostě jinak nešlo, dostala místo v oddělení potravin jihlavského Tuzexu. Byl začátek osmdesátých let a Tuzex byl jediným místem, kde mohl člověk koupit zahraniční zboží. „Největší nápor byl před Vánoci. To byly kolekce, adventní kalendáře, které tady tehdy vůbec nebyly,“ vzpomíná Marie Nagelová. „V sobotu ráno bylo na náměstí auto vedle auta. My jsme chodily předním vchodem a musely jsme si klestit cestu. Když měly přijít džíny, bylo to na prasknutí,“ popisuje.

Prodejny Tuzexu měly sloužit Čechům, kteří pracují v zahraničí nebo cizincům u nás. Ti měli valuty nebo dostávali peněžní poukázky zvané bony. Voňavé kakao, kávu nebo jinak nedostupné džíny ale chtěli všichni. Nezbývalo nic jiného, než si bony sehnat na černém trhu nebo přes známé známých. Řemeslo kvetlo vekslákům. „Veksláka jsem v Jihlavě neviděla. Mě to nezajímalo. Kdo to chtěl, tak si je našel,“ říká Marie Nagelová.

Jihlavský tuzex před pětadvaceti lety

Tuzex v Jihlavě fungoval až do roku 1995. „V oběhu stále ještě byly bony, ale už bylo možné nakoupit i za české koruny,“ vysvětluje Marie Nagelová.

Spustit audio