Uzené pivo se nestrká do komína

Na masopustních slavnostech přichází ke slovu zabíjačka a uzené maso. Centrum Eden v Bystřici nad Pernštejnem nabídne i uzené pivo. Pro nás je něco takového nezvyklé, ale podle sládka Vladimíra Vechety mohla chutnat po uzeném většina piv v dávné minulosti. „Název uzené pivo může evokovat, že uvaříme pivo a necháme ho měsíc viset v komíně, kde se pěkně vyudí, ale tak to není,“ směje se.

Ve skutečnosti se k výrobě piva používá uzený neboli nakouřený slad. Dříve ve velkých sladovnách, které byly v každém pivovaru, se dole zatopilo a slad se sušil v horních patrech v kouři. „Všechna piva se tedy vyráběla z toho, čemu říkáme nakouřený slad a právě tato tradice se dodneška udržela v Bavorsku,“ vysvětluje sládek.

Jenže zatímco tam se do piva použije polovina sladu nakouřeného a doplní se například sladem plzeňským, což se projeví nanejvýš v barvě, ale už tolik ne v chuti, u nás se použije 98% nakouřeného sladu. „Potom, když se napijete normálně vypadajícího piva, podle chuti najednou nevíte, jestli pijete pivo nebo žvýkáte kabanos,“ dodává Vladimír Vecheta.

Pivo uvaříte ze všeho, v čem je cukr

V Edenu se vaří pivo ze všeho možného. Na jaře to bylo pivo zelené s bylinkami, na podzim potom pivo bramborové nebo dýňové a před Vánocemi se v pivních lahvích objevily pálivé chilli papričky piva čertovského. Pivo se dá skutečně uvařit ze všeho, kde je obsažen cukr, aby mohl proběhnout kvasný proces. „Z brambor jde ten cukr dostat trochu hůře, takže se vaří zvlášť a slad také zvlášť, obě složky se potom smíchají. U dýně je proces jiný, před vařením se musí upéct, aby byla celá pěkně měkká, pak se nemusí loupat ani čistit.“

Sládek Vladimír Vecheta, Bystřice

Dál se postupuje jako u vaření běžného piva. „Řídíme se staročeským receptem, že pivo by se mělo 7 hodin projít varem, 7 dní kvasit a 7 týdnů ležet,“ uzavírá Vladimír Vecheta.

autor: dak
Spustit audio