Uzlík k uzlíku a je tu krajka! Zní to jednoduše, ale chce to velkou dávku trpělivosti
Fotografie krajkového límce v časopise pro šikulky připomněla Aleně Vyčichlové dětství. Podobný přece nosila její maminka. Začala pátrat, jak se zvláštní krajka vyrábí, a dnes je z ní odbornice na frivolitkovanou krajku. Z tenké příze vyrábí pomocí malého člunku nádherná prostírání, náhrdelníky, náušnice nebo vánoční ozdoby.
„Po dlouhém hledání se mi podařilo najít v Hradci Králové paní, která mi byla ochotná poradit po telefonu,“ vzpomíná Alena Vyčichlová a s úsměvem popisuje, jak se základní uzlíky učila. „Obě jsme měly pevnou linku. Já jsem musela mít obě volné ruce, abych pochopila, jak uchopit člunek, jak vést přízi. A ta paní měla sluchátko v kastrůlku.“
Později absolvovala krajkářka v Praze kurz. Nejvíce jí ale dala návštěva vyhlášeného polského krajkáře Jana Stawasze. „V Polsku ta krajka nebyla nic neobvyklého,“ říká Alena Vyčichlová s tím, že u Jana Stawasze musela na mnohé z toho, co se doté doby naučila, zapomenout. Ale vyplatilo se to. Dnes jí v rukou rostou nádherné věci.
„Frivolitkovaná krajka se skládá z frivolitkovaného uzlíku a ten se skládá ze dvou půluzlíků. A to je to nejtěžší, co na té frivolitce je, zvládnout ten první uzlík,“ říká krajkářka s tím, že někomu může uvázání prvního uzlíku trvat i dvě hodiny. „Měla jsem tady holčičku, té bylo asi dvanáct, a ta to zvládla za deset minut.“
K výrobě frivolitkované krajky potřebujete přízi, speciální člunek, který prodávají v galanteriích a v neposlední řadě notnou dávku trpělivosti. „To je výhoda té krajky, že ji můžete vázat kdekoliv, třeba ve vlaku, aniž byste potřebovala třeba herduli jako při paličkování,“ říká Alena Vyčichlová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
