V Jihlavě byl v divadle i samotný císař
Před pětasedmdesáti lety se začaly psát dějiny české divadelní scény na Jihlavsku. Historie divadelnictví a divadla je však v samotné Jihlavě mnohem starší. Divadlo bývalo na místě současného Horáckého divadla už ve druhé polovině devatenáctého století. Budova jihlavského divadla bývala kdysi kapucínským kostelem.
V roce 1849 budovu zakoupil rodák z Varšavy Johan Okonski a věci nabraly rychlý spád. 23. února roku 1850 získal Okonsik stavební povolení k zásadní přestavbě. Ta byla velmi rychlá. Už 16. listopadu stejného roku byla nová divadelní scéna slavnostně otevřena představením Franze Eisholze – Výchovné metody.
V roce 1866 lóži zasedl také císař František Josef I., který podle dochovaných záznamů shlédl dvě veselohry a vždy vydržel až do konce. Jednu ze svých premiér před obecenstvem si tu odbyl také devítiletý hudebně nadaný chlapec Gustav Mahler.
Rozvoj spolkové činnosti a také divadelnictví v Jihlavě je do značné míry spjatý s národnostním prostředím. Prosadit se s českým divadlem v Jihlavě, která byla většinově německá, nebylo jednoduché. Zásadní obrat zastal po skončení první světové války, kdy se srovnalo zastoupení jednotlivých národností a tím také počet českých i německých představení. Na stálou českou divadelní scénu si však Jihlavané museli ještě nějakých pár let počkat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
