V německobrodském železničním tunelu měla být olejářská rafinerie. Na konci války
Havlíčkův resp. Německý Brod se měl stát místem výroby olejů. Bylo to na samém konci II. světové války. Německým úřadům se pro továrnu jevil jako ideální tehdy rozestavěný tunel, kterým dnes projíždějí vlaky směrem na Brno. Rafinerie to měla být poměrně velká, asi pět tisíc metrů čtverečných. Z plánů ale sešlo, válka za pár měsíců skončila.
Projekt byl nazván DACHS III, v Brodě s krycím názvem Star. Němci chtěli strategickou výrobu ukrýt pod zem, tedy do míst, které se těžko bombarduje. U Tišnova kupříkladu konstruovali letadla, v Brodě měla být rafinerie. Říše totiž utrpěla ztráty při bombardování Fantovy olejářské továrny v Pardubicích.
Pozůstatky plánované fabriky můžeme vidět dodnes. „Nacházíme se přímo nad tunelem, který v době války ještě nebyl dokončený,“ řekl Českému rozhlasu historik havlíčkobrodského muzea Michal Kamp, se kterým jsme vyrazili k silnici na Herlify, kde je na poli viditelný poklop větrací šachty. „Tunel ještě nebyl dokončený, otevřeli ho až v roce 1953.“
Olej – strategická surovina
Právě nedokončený tunel se německým úřadům jevil jako vhodné místo pro výrobu. A olej válčící země potřebovala. „Měli tady rafinovat až 4000 tun oleje měsíčně. A olej byl strategickou surovinou, tedy nutně potřebnou,“ dodává Michal Kamp.
Tehdy Německý Brod býval ryze českým městem, Němci z něj ale chtěli udělat německé město. Býval tam správce, posádka a také moderní letiště, ze kterého dokonce startovaly letky přímo na frontu. „Také proto byl Brod ideálním místem pro stavbu skryté továrny. A také není daleko od bombardovaných Pardubic kvůli transportu technologií.“
Konec války
Plány na stavbu rafinerie jsou z roku 1944, tedy necelý rok před koncem války. Z dostupných pramenů víme, že Němci museli vědět, že naděje na vítězství v konfliktu mocností není velká. „Němci, kteří na té frontě doopravdy byli, měli jasnou představu, kam to všechno směřuje. Představa velení v Berlíně a jiných městech říše ale byla úplně jiná.“
Fotografie poskytla sdružení ZO 6 - 18 Cunicunulus a Jihlavské podzemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
