Václav Nečada měl rád historii už jako malý kluk. První knížku pověstí napsal na střední škole

Už v dětství mu tatínek vyprávěl o knížkách, které četl, a když pak sem tam zaslechl, že v obcích v jeho okolí kdysi žili Němci, už se mu to v hlavě usadilo. Od lidí se toho moc nedozvěděl, tak začal pátrat sám. Nejvíc toho Václav Nečada zjistil při studiu na Střední knihovnické škole v Brně. „Tam byl v knihovně větší výběr. Mají tam povinné výtisky, většinu toho, co vycházelo za první republiky na Jihlavsku. Noviny taky jsem si tam půjčoval,“ vzpomíná na své badatelské začátky. Když pak objevil knížku pověstí Antona Altrichtera, bylo jasno. „To byl jihlavský historik, narodil se ve Smilově. Učil na jihlavském gymnáziu a napsal dost knížek o Jihlavě a spoustu vlastivědných článků,“ vysvětluje.

Kříž z pověsti Václav Nečada opravdu našel. Podle nápisu našel i záznam ve farní kronice

Další pověsti pak Václav Nečada našel v různých německých i českých časopisech. Některé pověsti mají reálný základ. I to si badatel ověřoval. „V jedné pověsti se tam zmiňuje třeba kříž. Tak ten kříž jsem tam skutečně pak našel,“ říká. Pravdivost pověstí o nadpřirozených bytostech, jako jsou třeba vodníci, samozřejmě ověřovat nemohl. Často jsou v pověstech zachované i staré místní názvy. Třeba jako u pověsti Studánka v Prátenpuši. Dodnes tak tomu místu lidé z Vyskytné říkají.

Některé vyskytenské zvyky popsala pamětnice

Část knihy tvoří i celoroční přehled zvyků, které dodržovali lidé v tehdejší Německé Vyskytné, dnešní Vyskytné nad Jihlavou. K tomuto tématu hodně načerpal z článků jiřínského učitele, které vycházely na začátku minulého století v Broumově. „To jsem se musel vypravit do archivu v Trutnově, protože v Brně měli jen první čtyři ročníky,“ říká mladý badatel. Další zvyky mu popsala přímo jedna pamětnice.

Tradice potlačoval i zákaz koledování

Spoustu popsaných tradic lidé dodržují dodneška, některé už ale zanikly. Například koledování o svátku Svatého Josefa, kdy chodily čtyři chudé dívky po vsi s ozdobenou jedličkou. „Někde jsem četl poznámku, že to pak bylo v některých okresech zakazováno jako nemístná žebrota,“ říká Václav Nečada. I to byl asi důvod postupného zániku tohoto zvyku.

Pověsti a zvyky z Vyskytné a okolí kupují babičky pro svá vnoučata

Knihu pověstí vydal Václav Nečada vlastním nákladem a je o ni velký zájem. „Přišly třeba paní a koupily si jich deset pro všechna vnoučata, takže to šlo dobře na odbyt,“ pochvaluje si. Teď už pracuje na další knížce. Bude o vyskytenském rodákovi Augustinu Sieglovi.