Ve skautských družinách se děvčata nejlépe naučí vycházet s lidmi
Už před 70 lety se v Novém městě na Moravě zapojily do skautského hnutí i dívky. „Bylo to zásluhou dvou skautek, obvodní lékařky Jarmily Havlíkové a profesorky Marie Buchtelové Kružíkové, která zde učila na gymnáziu,“ vzpomíná na začátky dívčího skautingu archivář skautského střediska Bílý štít Jiří Janíček.
Hned na konci války se skautky přidaly k chlapcům na pracovním táboře na Moravci a hned příští léto už se i dívčí družiny zúčastnily skautského tábora.
Dvakrát přišla dvacetiletá pauza
Skautské hnutí bylo zakázáno v roce 1948 a perzekuce se nevyhnuly ani vedoucím děvčat. Lékařka Jarmila Havlíková dokonce strávila několik let ve vězení a podle archiváře Jiřího Janíčka jí nepomohly ani kladné posudky od místní policie a jejích pacientů.
Po dvacetileté přestávce pak stačilo k nové vlně nadšení a zájmu o skauting jen vyvěsit malý plakátek a ihned se před skautskou chatou Mercedes sešly desítky mladých skautů. Jen děvčat se do družin přihlásilo na sedm desítek. Až do roku 1972 vedly Světlušky sestry Milada Řádková a učitelka Jarmila Puchýřová.
Bílý štít
O to, že skauti mají dodneška klubovnu, kde se mohou scházet, se zasloužila hned po roce 1989 lékařka Marta Látalová. I dnes se tu scházejí dívčí družiny. Světlušky vede mladá lékařka Kristýna Koutenská, která se přistěhovala z Prahy: „Tady jsou děvčata podobnější klukům, jsou větší hráčky, bojovnice,“ usmívá se a dodává: „Ve skautu by se měla děvčata naučit to nejdůležitější do života – vyjít se všemi lidmi, chápat, že autority jsou potřeba, i když jsou třeba stejně staré, jako my, a chovat se k sobě hezky.“
Nejlepším náborem nových členek je podle Kristýny Koutenské pochvala, kterou si mezi sebou předají maminky malých skautek. „Ono to vypadá, že skaut je jenom pro kluky, ale není, je to i pro holky,“ uzavírá skautská vedoucí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
