Vyšlechtit novou odrůdu jetele nebo trávy trvá někdy až 15 let
Ve Slavicích jen kousek od Třebíče funguje už od roku 1946 šlechtitelská stanice. Dnes patří k firmě Agrogen Troubsko a specializuje se na trávy, travní směsi, jeteloviny a pícniny. Proč se vlastně dávno existující rostliny dále šlechtí? Ve zkratce řečeno, podle potřeb toho, kdo si je objednává. Zemědělci potřebují hutné pícniny s množstvím hmoty, v parcích může být trávník pestrý, majitelé zahrad chtějí trávník jemný a fotbalisté zase hustý, který hodně vydrží.
Šlechtitelka Marcela Šoustalová z Agrogenu má všechny vlastnosti travin a jetelovin v malíčku a může vysvětlit například rozdíly mezi travními směsmi na fotbalová hřiště: „Fotbalová směs profi má jen dvě složky a vedle jílku vytrvalého tvoří větší část drahé osivo lipnice luční, zatímco u směsi univerzální jsou složky tři, kde je třetím komponentem kostřava červená,“ a ukazuje na sklad plný nejrůznějšího osiva.
Nové odrůdy mohou mít jména po dětech šlechtitelů nebo místě, kde vznikly
Než se dostanou vyšlechtěná travní semena k zákazníkovi, je to dlouhý proces. Všechno začíná mnohem dříve, kdy se šlechtitel rozhoduje, jaké vlastnosti by nová odrůda měla mít. Semena stávajících odrůd se vyberou z banky, napěstují se rostliny a z dospělých se pak vyberou takové, které mají dané vlastnosti nejsilnější. Ty se mezi sebou dále kříží, což trvá několik let. Vyšlechtěná odrůda se posílá do Ústředního kontrolního zkušebního ústavu, kde ji další přibližně tři roky zkoumají, než ji schválí a odsouhlasí i její název. „Občas použijí šlechtitelé jména svých dětí. Tady ve Slavicích zase často začínají na S,“ zamýšlí se Marcela Šoustalová.
Šlechtění je ruční práce
Výběr rostlinek, ze kterých vznikají nové odrůdy, se děje na poli ve školkách. Na poli nedaleko Slavic se na oploceném pozemku šlechtí tři zcela odlišné druhy jetele. „Tady máme úročník bolhoj, který šlechtím na barvu. Normálně kvete žlutě, tento by měl být červený. Jetel luční už je po křížení několika odrůd a teď budeme vybírat na to, aby měl výtěžnost, aby jeho populace byla zdravá, semenila a aby rostliny byly stejné. A tady ten poslední, jetel plazivý, by měl být co nejvíce drobnolistý,“ říká šlechtitelka. Ve školkách se o každých tisíc stejných rostlin starají zaměstnankyně ručně – okopávají je, plejí a zastřihávají. Ty nejdůležitější rostliny, které se budou dále množit, ale vybírá šlechtitel osobně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
