Zprávy13. srpna  2017 v 06:00  

Aspirin slaví 120 let. Bílá tabletka patří k nejužívanějším lékům na světě

Aspirin - Foto: Wikimedia Commons,  CC-BY-SA-4.0,  14 Mostafa&zeyad

AspirinFoto: Wikimedia Commons, CC-BY-SA-4.0, 14 Mostafa&zeyad

Nejužívanější lék světa aspirin slaví 120 let. Chemici Felix Hoffmann a Arthur Eichengrün izolovali v srpnu 1896 kyselinu acetylsalicylovou. Místo složitého názvu ji ale lékárnické firmy prodávají pod značkami jako Aspirin, Acylpyrin nebo Anopyrin. Vědci tento lék dál intenzivně studují. Podle některých výsledků by totiž mohl předcházet nádorům nebo jiným civilizačním chorobám, podle jiných studií je pravidelné užívání životu nebezpečné.

„Dva tisíce let starý lék. Vezmete vrbovou kůru a žvýkáte ji, tím zaženete horečku a bolest. To je původní popis aspirinu,“ vypráví lékař David Agus v americké televizi CBS. 

Ovšem až před 120 lety se německým chemikům Felixi Hoffmannovi a Arthuru Eichengrünovi podařilo izolovat léčivou látku v takové podobě, aby se dala vyrábět uměle. Aspirin byl první synteticky vyráběný lék a jeden z prvních, který se užíval v tabletách. 

Zahájil éru moderních dostupných takzvaných antirevmatických léků. Ačkoliv až v roce 1971 se podařilo objasnit, jak vůbec v těle působí. Mezitím si ale vědci povšimli vedlejších účinků. 

„Aspirin dělá dvě věci. Může dráždit žaludek a způsobit krvácení. A potom brání tomu, aby krvácení přestalo,“ vysvětluje doktor Richard Besser v televizi ABC. 

Aspirin jako lék při infarktu 

Kyselina acetylsalicylová totiž snižuje srážlivost krve a brání shlukování krevních destiček. Co může jednomu člověku ublížit, ale druhému pomůže. Kvůli záměrnému ředění krve se aspirin podává například lidem po srdečním infarktu.
 

„Na koronografii se vidí, kde je to místo ucpáno. Zavádí se tam poté takzvaný stent, kdy se obnoví průtočnost cévou. Jde ale o to, aby v tom místě znova nedošlo ke shlukování destiček. A proto každý pacient zároveň dostává kyselinu acetylsalicylovou, což je aspirin,“ popisuje profesor Jan Kvasnička, předseda české společnosti pro trombózu a hemostázu. 

Aspirin má v srdečně-cévním lékařství širší využití, nejenom jako první pomoc po infarktu. „Může docházet ke stavu takzvané nestabilní anginy pectoris. To je předcházející stav, kdy ucpání cévy ještě není úplné. Také v těchto případech se podává kyselina acetylsalicylová. Sníží až o třicet procent incidenci reinfarktů. Poté je doporučováno až celoživotní podávání, ale v malých dávkách,“ vysvětluje Kvasnička. 

Bílé tabletky nejsou pro každého 

Ve Spojených státech užívají osmdesátimiligramovou tabletu až miliony lidí a lékaři mají k dispozici spoustu dat ke zkoumání. V posledních letech například zjistili, že tito lidé méně umírají na některé druhy nádorů, například v tlustém střevě nebo prsu. 

„Je to studie založená na pozorování. Byli to lidé, kteří užívali aspirin kvůli nemocem srdce, a až potom jsme si všimli, že méně umírají na rakovinu. Ale byla to vybraná skupina lidí. Už vůbec se to netýká věkových skupin nad sedmdesát let nebo pod padesát let, na to pozor,“ podotýká pro televizi FOX News lékař David Samadi. 

Lékaři ale zároveň varují, že aspirin rozhodně není lék pro každého a že skryté krvácení může být nebezpečnější než infarkt nebo rakovina. 

Největší přínos aspirinu pro prevenci se podle studií týká určité skupiny lidí ve věku 50 až 59 let. Kdo ale pravidelně užívá aspirin jen tak bez konzultace s lékařem, může si přivodit více škody než užitku. 

Autor:  Martin Srp
Pořad: Zprávy  |  Stanice: Vysočina
Čas vysílání: 8:00, 9:00 ...  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace