Čeští senioři pracují čím dál tím častěji. Za deset let se jejich počet zdvojnásobil

„Důvody jsou, že lidé jsou zdravější, za druhé potřebujeme peníze, protože důchod nemusí stačit a může tam být i důvod, že nemám dokončenou práci a baví mě to. Chci něco dodělat,“ říká jednasedmdesátiletý Jan Lorman, ředitel organizace Život 90.

Zaměstnavatelé čím dál víc zjišťují, že lidé s delší pracovní kariérou, pro ně mohou být zajímaví. Většinou bývají loajální, nemusí vyzvedávat děti ze školky nebo školy a mají dostatek zkušeností. Také dokáží pozitivně působit na kolektiv mladších spolupracovníků.

Vzhledem k nízké nezaměstnanosti odpadá dříve uváděná obava z nedostatku pracovních míst pro mladší.

„Student medicíny, když skončí, tak většinou odejde na kliniku a málokdy chce zůstat na katedře. Není o to moc zájem, nehledě na peníze, ty jsou skromné,“ říká ze zkušenosti Eva Hergetová z anatomického ústavu Univerzity Karlovy. Ta má ve svých 75 letech ale o něco menší úvazek. To znamená, že se věnuje primárně už jen výuce studentů.

Pracující důchodci ale nejsou jen zaměstnanci. Je mnoho podnikatelů, živnostníků nebo řemeslníků, kteří ve své práci pokračují nehledě na věk. Speciální kategorii tvoří zemědělci. „Lidi, kteří pracují v zemědělství, k tomu mají nějaký vztah,“ tvrdí předseda Svaz chovatelů prasat Josef Luka.

Lidé pracující i v důchodu jsou také přínosem pro ekonomiku. Zaplňují místa, o která není dostatek zájemců, a udržují mnohé firmy v chodu. Na rozdíl od svých vrstevníků mají menší nároky na zdravotní a sociální systém.