GDPR se blíží. Starostové po celém Česku mají obavy z vysokých pokut, firmy vydělávají na jejich strachu

Města a obce budou nově mimo jiné muset oznamovat případy porušení zabezpečení údajů. O revoluční změny ale podle ministerstva vnitra nejde. To potvrzuje i výkonný ředitel Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal: „Řadu z těch povinností už podle stávajícího zákona musí plnit. Takže tam, kde to opravdu plní, to pro ně to znamená jen drobné úpravy,“ upozorňuje Drahovzal.

Obce musí mít také takzvaného pověřence pro ochranu osobních údajů. A Drahovzal odhaduje, na kolik takový člověk obec ročně vyjde. „Pro obec řádově s 2500 obyvateli to může být ročně kolem 100 tisíc. Ve větších městech to můžou být až miliony korun, tam už jde o zřízení téměř samostatného oddělení,“ doplňuje.

Vydělávají firmy na strachu starostů?

Podle Svazu měst a obcí část radnic neví, co od novinky očekávat, a pořizují tak služby a software, který ne vždy potřebují. Ministerstvo vnitra tvrdí, že se některé firmy snaží na obavách starostů vydělávat a nabízí jim předražené služby.

„Ministerstvo vnitra rozjelo rozsáhlou informační kampaň. Zřídilo specializované webové stránky, kde jsou informace, metodické materiály a další dokumenty,“ říká ředitel legislativního odboru ministerstva vnitra Vít Šťastný.

Starostové se také obávají vysokých pokut. Unijní nařízení totiž počítá se sankcí v přepočtu až 500 milionů korun. Platit bude od konce května. Česko ale do té doby možná nestihne přijmout adaptační zákon, který má sankce zmírnit.

Předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivana Janů uklidňuje, že žádné drastické pokuty ani tak radnicím nehrozí.

„V podstatě jsme uložili nejvyšší pokutu za celých těch sedmnáct let Brnu - 80 tisíc a Praze 30 tisíc. Úřad bude postupovat procesně stejně. V případě, že obce napraví v průběhu kontroly, to co je jim vytýkáno, tak žádnou pokutu nedostanou,“ tvrdí Janů.

Cílem nařízení GDPR je uchránit osobní údaje před neoprávněným zacházením.